@---------------------

Nakladatelství A. Hartlebena ve Vídni počíná vydávati veliké a nákladné dílo, které přes svůj titul „Natur- und Urgeschichte des Mensche n" zasluhuje plně, aby naň v Národopisném Věstníku bylo upozorněno. Autorem jeho je Dr. M. H o e r n e s, profesor prehistorické archeologie na universitě Vídenské, jehož jméno už předem ručí, že kniha-nebude jen tuctovou populární knihou, nýbrž knihou psanou sice pro vrstvy široké, ale s vý-še universitní katedry. Profesor Hoernes je. výborným specialistou v prehistorické archeologii Evropy, a je proto přirozeno, že oddíl druhý: „Urgeschichte des Menschen"' bude základem knihy, kde autor, věc i methoda budou stati úplně na výši situace; ale i první část antropologická, jak vidno z prvních vydaných sešitů, snaží se všemožně vyhovovati posledním pokrokům a nálezům sem spadajícím.

Připomněl bych však předem a výslovně, že jak část prvá, tak zejména druhá prehistorická, nedrží se obvyklých schemat. Prehistorie člověka nebude zde líčena podle obvyklého systému chronologického a geografického, ný-brž na základě věcného třídění; tím nabývá dílo rázu více etnologie k é h o než archeologického, a bude s velkým užitkem nejen archaeologům, ný-brž i těm, kteří se zabývají národopisem. Vysvitne to z přehledu S oddílů II. dílu:

i. Histor. úvod (historie praehist. archeologie a etnologie primitivních národů, 2. Základové kultury, 3. Péče o výživu (formy hospodářství), 4. Péče o klid a bezpečnost (Oheň a kuchyň, přístřeší, obydlí), 5. Umělé orgány (Nástroj, zbraň, oděv a výzdoba), 6. Spojení v rodině, státu (obyčeje a právo), 7. Potřeba sdělování a zobrazování (řeč, písmo, umění), 8. Prostředky duševního uklidnění (náboženství a věda).

@---------------------

Hojně rozvětvenému sektářství ruskému, v první řadě t. ř. staroobrjad-čestvu věnuje se nyní zvýšená pozornost. Pro jich památky rukopisné jest nyní při cis. akademii věd v Petrohradě určen zcela zvláštní oddíl. Materiály pro jich dějiny začal právě vydávati V. D. Bonč-Brujevič v Petrohradě, vydal první již svazek, sestavil též zvláštní program pro sbírání materiálů, ve kterém se klade hlavní důraz na autobiografie sektářů, jich pronásledování, jich učení, ačkoliv mohlo to právě býti podrobněji propracováno, ale na vlastní jich život, na národopisnou stránku nevěnována dle poznámky Этногр. Обозр. LXXVIII, 199 žádná pozornost.

@---------------------

Upozorňujeme na novou velkou encyklopedii francouzskou „Ency-cl ope die s c i e n t i f i q u e", kterou ve formě svazků, věnovaných jednotlivým disciplinám, vydávati počíná nakladatelství Doinovo v Paříži. Zvláštní oddíl v ní, jehož redakci vede dr. G. Papillaut, nese titul „Bibliothěque ď a n t h r o p о 1 o g i e", věnován bude naukám anthropologickým v nejšir-ším slova smyslu. Anthropologie je tu redakcí pojata jako nauka o skupinách lidstva (la science des groupes humains). Celý oddíl rozpočten je na 4S svazků, z nichž iS věnováno bude disciplinám rázu všeobecného (somatologie, éthnologie, sociologie, linguistika a pod.), dalších 30 pak detailům dnešního vědění. Rassám lidským a národům vyhrazeno je z nich 14, různým projevům ekonomický^m, náboženským a sociologickým 16 svazků. Dosud vyšly svazky dva: P. S é b i 1-lota „Le paganisme contemporain chez les peuples celtolatins" (Paris 1908, 378 stran) a S. Zaborowského „Les peuples aryens d'Asie et d'Europe" (Paris 1908, 440 stran). Bohužel nelze říci, že by poslední kniha, jinak velmi zajímavá, stála na vý'ši dnešního vědění; psána, je povrchně a bez znalosti všech příslušných resultátů. Je to ostatně svod článků uveřejněných většinou již v Bulletinech pařížské anthropol. společnosti.

@---------------------

Hledání vody pomocí kouzelného proutku v Německu se stále udržuje a je užíváno i kruhy úředními. Na př. koloniální správa vyslala do jihozápadní