Z prvních 4 skupin zaměstnání má zemědělství nejvyšší kvótu nemanželských porodů a, i kdybychom nemanželské děti 5. a 6. skupiny rozdělili mezi skupinu 2., 3. a 4., nedosáhne žádná z nich výše skupiny první: v obou zemích rodí se mezi zemědělci nemanželských dětí více, nežli činí průměr zemský. Kdybychom přihlíželi к zaměstnání, pak bychom čekali u Němců spíše méně nemanželských porodů než u Čechů..

Krátce, jejich množství není možno vyložiti jinak nežli kmenovými zvláštnostmi. Rozdíl mezi obyčeji a zvyklostmi Čechů a Němců jeví se nám tu zcela zřetelně. Rekl jsem již, že nejvýš pravděpodobně v menší četnosti sňatkové u Němců proniká zvláštnost národní povahy německé nebo, chce-me-li, národních zvyků německých: Němci za stejných poměrů žení a vdávají se později než Čechové. S tím pak zajisté v nejužší souvislosti jest časté vyskytování se nemanželských porodů. Zjev ten není omezen jen na Moravu a Slezsko, jest také v Čechách a v míře ještě větší v zemích alpských a jest z pozdního uzavírání sňatků docela vysvětlitelný.

Výklad ten podporuje ta okolnost, že tam, kde vyskytují se nemanželské děti řidčeji, jest také menší počet dětí legitimovaných. Mapka by nám ukázala, že do rodinného ovzduší vstupuje mnohem více nemanželských dětí v západní polovině Moravy než ve východní, zvláště málo však v Těšínsku. Nejvyšší množství legitimovaných dětí mohou vy-kázati oba německé okresy jihomoravské, k nim se připojují smíšené a ryze české okresy sousední s brněnským okolím a Boskovskem; nad 28% legitimovaných mají pak ještě Šumperk, Rýmařov a Frývaldov. Nej menší procento nalezneme jich v Těšínsku.

Pro jednotlivá národnostní území dostáváme tento obraz: