V 1. 1891—1900 stojí množstvím legitimovaných dítek na Moravě na prvním místě okresy ryze německé; v celku jsou rozdíly mezi okresy většinou českými a většinou německými nepatrné následkem nízké kvóty v okresích smíšených s německou většinou, u nichž na její stlačení působily nalezince v Brně a Olomouci. V prvních letech 20. století jest již různost mezi oběma národnostními územími patrnější, a to ve prospěch německý. Za to ve Slezsku liší se od sebe okresy většinou německé, české a polské docela zřetelně. Nejvíce dítek jest legitimováno v okresích německých, nejméně v polských; české stojí uprostřed.

Výši procenta nemanželských dítek, která pozdějším sňatkem rodičů byla legitimována, není ovšem možno posuzovati s jednoho hlediska. V celku můžeme však na Moravě a ve Slezsku pozorovati, že tam, kde nemanželské děti se častěji vyskytují, také rodiče jejich častěji uzavírají manželství. Zjev tento si snadno vysvětlíme, uvážíme-li, že četnost nemanželských porodů úzce souvisí s pozdějším či časnějším vstupem v manželství, že tam, kde uzavírají se sňatky ať ze zvyklosti a obyčejů (rozdíl mezi Čechy a Němci!) ať z důvodů hospodářských později, rodí se také více dětí mimo manželství, které v jiných poměrech, kdyby totiž sňatky se uzavíraly dříve, narodily by se manželskými. Odtud jest tedy kvóta legitimovaných dětí vyšší u Němců (= v německém území) než u Čechů (= v českém území).

Ale na legitimování dítek působí také jistě mravní výše obyvatelstva. Kde lid cítí větší zodpovědnost za potomstvo a jest tedy mravnější, tam jistě také bude více legitimovaných dětí nemanželských. Budeme-li takto posuzovati kraje, v nichž se rodí přibližně stejně dětí nemanželských, pak můžeme všeobecně říci, že západní Morava stojí nad východní a tato opět nad Těšínském.

Rozebírajíce množství nemanželských porodů na Moravě a ve Slezsku, přihlíželi jsme dosud jen к národnímu rázu okresů а к zaměstnání nemanželských matek. Statistika zjišťuje však jejich množství také podle velikosti osad. Výsledky pro 1. 1895—1900 jsou tyto:

Na Moravě čím jsou větší osady, tím více se v nich rodí nemanželských dětí. Pravidlo to neplatí však pro Slezsko, kde naopak se vzrůstem osady množství nemanželských porodů ubývá, až teprve města s více než 10.000 obyv. mají kvótu nadprůměrnou. Jiné opět jsou poměry v Čechách. Tam nejméně nemanželských dětí rodí se v osadách majících méně než 500 obyv. (11,85%), pak přijdou města s 5000—10000 obyv. (12,07%), Pak osady s 500—2000 obyv. (13,17%), na to města mající 10000—20000 obyv. (13,29%)' a posléze místa s 2000—5000 obyv. (13,40%); nejvýše ovšem vlivem Prahy stojí města s více než 20000 obyv. (25,96%).