čili vyjádřeno čísly poměrnými: na iooo obyv. středního stavu (pro 1. 1901 až 1904 stavu z r. 1900) připadá více porodů (živých) než úmrtí:

Převaha českého území nad německým na Moravě jest rozhodná. V posledním desítiletí činil přebytek živě narozených nad zemřelými v okresích většinou českých 113,9 na 1000 obyvatelů, v okresích většinou německých jen 68-5. Tento rozdíl mezi oběma oblastmi se v probírané periodě nezmenšuje, nýbrž naopak stále zvětšuje, neboť obnáší v jednotlivých obdobích 41-3, 45-4 a posléze 49-1. Ještě nápadnější jest difference mezi okresjr jednojazyčnými, v nichž menšina nedosahuje 20% dom. obyv.; vzrůst okresů ryze českých jest téměř již dvojnásobný proti okresům ryze německým.

Týž rozdíl jest také mezi okresy německými a většinou českými ve Slezsku; v oněch obnášel v 1. 1891—1900 přírost měnou přirozenou 55-5 a proti dřívějšímu období se dokonce o něco zmenšil, u těchto 108"6. Ještě výše než východní část Opavska stojí Těšínsko. Rozmnožování jeho obyvatelstva rychle stoupá a jest nyní již dvakrát větší než vzrůst Opavska. Slovanské Těšínsko nabývá stále větší a větší převahy nad Opavskem.

Vzrůst obyvatelstva měnou přirozenou v desítiletí 1891—1900 podle jednotlivých politických okresů znázorňuje nám mapka 6. Nejméně rychle množí se obyvatelstvo v severní Moravě a západním Opavsku, tedy v okresích převážně německých nebo aspoň smíšených; z českých okresů přistupují k nim okres velkomeziříčský (množství zemřelých dětí nemanželských!) a novoměstský. Přírůstek vyšší 14% mají okresy uhelné pánve ostravské, pak Bílovec (většinou český) a Bílsko (pol.) ve Slezsku, Třebíč a Uh. Hradiště na Moravě; na opačném polu stojí město Opava, v němž více lidí umírá, než se rodí.

Srovnáme-li výsledky za desítiletí 1891—1900 s předcházejícím obdobím, seznáme, že příznivější vývoj má východní Morava s Těšínském a východním Opavskem než Morava západní a severní; západní Opavsko se šternberským okresem a okres velkomeziříčský a krumlovský mají menší vzrůst přirozenou měnou než v 1. 1881—1890.

Cel kovábilance českého ná r o d a na Moravě a ve Slezsku jest tedy utěšená. I když musíme počítati s tím, že určitý zlomek českého