V městech umírá tedy poměrně více lidí než na venkově. Nesmí se však zapomínati, že právě v městech jsou zřízeny humanitní ústavy, zvláště nemocnice, do nichž přicházejí lidé takéz venkova, tím se kvóta úmrtnosti v městech zvyšuje, na venkově pak snižuje. Kdyby úmrtí těchto osob byla započítána do kategorií osad, v nichž bylo jejich bydliště, objevilo by se nám zajisté, že úmrtnost у městech, není-li menší, není jistě p mnoho větší než na venkově. Porovnáme-li úmrtnost s plodností, jest třeba říci, že pro vývoj obyvatelstva mají města aspoň takový význam jako venkov.

c) Podle náboženství bylo zemřelých v 1. 1895—1902 a 1904

Nejmenší jest úmrtnost židů, což jest vysvětlitelno malou .jejich plodností a tím, že náleží vyšším třídám společenským. U evangelíků jest úmrtnost na Moravě menší, ve Slezsku větší než u katolíků; týž. poměr mezi oběma konfessemi shledali jsme i u plodnosti. Odečteme-li množství zemřelých od počtu narozených, shledáme, že příznivější vzrůst v.obou zemích mají evangelíci; přebytek porodů obnáší u nich na Moravě 13,67 (u katolíků jen 12-i8), ve Slezsku 15'03 (u katolíků jen 13,74) na 1000 obyv. ročně. Nej-nepříznivější vývoj mají ovšem židé.

Přebytek porodů nad úmrtími určuje nám přirozený vzrůst obyvatelstva. Jak bylo možno vypozorovati z kapitoly 2. a 4., není ve všech národnostních oblastech stejný. Pro posouzení vyhlídek jednotlivých národů, hlavně Čechů a Němců, na Moravě a ve Slezsku do budoucnosti, jest přirozený vzrůst měřítkem bezpečným..

Narodilo se pak (živě) osob více než zemřelo (absol.):