větší než v ryze německých. Stojíme zde před zjevem velice vážným, jemuž měla by se věnovati plná pozornost; 45% nemanželských dítek zemřelých do roka a 19% zemřelých dále do 5 let vrhají ostré světlo na poměry, v jakých ubožáci ti v našich krajích žijí.

V jakém poměru jest úmrtnost dětská к úmrtnosti vůbec, objasní nám tento přehled:

Z 1000 zemřelých mělo stáří:

Poměr zemřelých dítek v nejútlejším věku к ostatním úmrtím není všude stejný a řídí se hlavně silou dorostu; kde se rodí více dětí, tam jest také silněji zastoupena dětská úmrtnost (v Těšínsku a v okresích ryze českých na Moravě). Stanovení úmrtnosti dospělých a dětí starších 5 let v jednotlivých národnostních oblastech není, bohužel, možno, poněvadž není zjištěno, jak je v obyvatelstvu podle okresů tento věk zastoupen.

Ke konci této kapitoly jest třeba ještě uvésti, jak působí na úmrtnost povolání, velikost osad a náboženství.

a) Průměrem ročně zemřelo osob náležejících těmto skupinám zaměstnání:

Vysoká čísla 6. skupiny nesvědčí o velké pečlivosti při zjišťování povolání zemřelých, čímž ostatní výsledky stávají se dosti nespolehlivými. Hledíme-li к oběma hlavním zaměstnáním, zemědělství a průmyslu, znamenáme na Moravě o něco vyšší úmrtnost u obyvatelstva průmyslového, která však vyvážena jest vyšší plodností, ve Slezsku pak značně vyšší u obyvatelstva zemědělského, u něhož jest také menší množství narozených dítek. Dále zasluhuje povšimnutí nízká úmrtnost u obyvatelstva živícího se obchodem a dopravou a velmi silná u 4. skupiny povolání, na Moravě více než třikrát a ve Slezsku téměř třikrát větší než plodnost této skupiny.

b) Hledíme-li к velikosti osad, tedy zemřelo v 1. 1895—1900 celkem osob: