str. 162
lidu se odnárodní, přece jen v obou zemích poroste české obyvatelstvo rychleji než německé, německá kvóta bude značně klesati i dále, tak jako klesla od r. 1890 do r. 1900. V tom ohledu vynikají Morava a Slezsko nad Čechy; v Čechách dřívější převaha českého území nad německým stále se drobí hlavně následkem industrialisace německé oblasti, rozdíl v přebytku živě narozených nad zemřelými, který ještě v 1. 1881—1890 byl značný v český prospěch, se stále zmenšuje, ba dnes mají německé okresy, dík svému hospodářskému rozkvětu, v celku již vyšší vzrůst obyvatelstva také měnou přirozenou než okresy české, fakt to, nad nímž třeba jest se zamysliti.*)
Ant. Boháč.
Jest možno dokázati větší plodnost Slovanů
v Rakousku?
(Odpověď prof. Dru Ot. Srdínkovi.)
V posledním dvojsešitě (5. a 6.) Národopisného Věstníku dotýká se prof. Srdínko znovu vlivů národnostních při reprodukci obyvatelstva a znova vykládá „větší čísla porodů u Slovanů větší reprodukční silou, danou organismu Slovanů". Nebyl bych zatím reagoval na tento článek, poněvadž mám připravený materiál pro větší statistickou práci na thema: Národnost a plodnost v Rakousku, ale konec svého článku věnoval prof. Srdínko mně a postavil mne v něm věru do zvláštního světla, že jsem nucen odpověděti hned.
O problému samém se shodneme asi snadno. Jestliže u dvou národů (já bych raději užíval slova rac) se objeví, že za stejných podmínek rodí se nestejné množství dětí, pak příčina té nestejnosti leží v národech samých, v jejich organismu a mluvíme o vlivu národnosti (lépe racy) na plodnost. Zjistíme-li však, že sice rodí se u jednoho národa více, u druhého méně dětí, ale že také zároveň všecky okolnosti, za kterých oba národové žijí, nejsou stejné, nemůžeme hned souditi na účast národnostních vlivů při plodnosti. Nejprve jest třeba ostatní vlivy, které působí na plodnost, elimi-novati, azbude-li nám po jejich eliminování ještě nějaký rozdíl, pak můžeme konstatovati teprve vliv národnostní. A že takových vlivů, které působí na rozmnožování obyvatelstva, které plodnost jeho zvyšují nebo za?e naopak stlačují, jest celá řada, jest zajisté všeobecně známo.
Tak na př. působí silně na plodnost obyvatelstva poměry sociální. Jest dozajista s dostatek znám fakt, že třídy chudší mají více dětí než obyvatelstvo zámožnější. Bértillon shledal, že na 1000 žen starých 15—50 roků připadá porodů:
