Podobné výpočty najdeme ü statistiků anglických, hollandských, německých atd.

Na plodnost obyvatelstva má dále silný vliv kulturní jeho výše. Čím národ kulturnější, tím níže klesá počet porodů. Také tomuto 'jevu věnována byla pozornost. Del Vecchio srovnával množství porodů v jednotlivých provinciích italských s množstvím analfabetů a shledal, že s množstvím analfabetů klesá také počet porodů. Studie podobného rázu máme také pro jiné země, na př. pro Belgii, Ameriku.

Bez vlivu na plodnost není dále zaměstnání obyvatelstva, není ani náboženství a jeho mravní výše, nejsou poměry klimatické, krátce vlivů těch je mnoho a, chceme-li zjišťovati vliv národnostní, musíme se všemi počítati.

Jevy a vlivy národnostní při reprodukci obyvatelstva lze nejlépe studo-vati ve státě tolika různými národy obývaném, jako jest Rakousko. Zjišťovati onen vliv jest však neobyčejně obtížno. Nejen že nemáme přesně určeny jiné vlivy shora uvedené, jež působí na plodnost obyvatelstva, my nemáme ani přesně statisticky zjištěno, jak který národ v Rakousku se rozmnožuje. Ve zprávách o pohybu obyvatelstva se к národnosti vůbec nepřihlíží (nepřihlíží se vlastně к ní ani při sčítání) a už tím jest studium této otázky silně stíženo. Náhradou za vývoj národností jest pak nutno brati vývoj území jednotlivých národů, jež skládáním politických okresů podle většiny jejich obyvatelstva si uměle vytvoříme. Prof. Srdínko ve svých studiích spokojil se pak dokonce zeměmi, z nichž pouze Horní Rakousy a Salcbursko jsou čistě německé, slabší národnostní menšiny mají již Vorarlberk, Dolní Rakousy, Dalmácie a Krajina, ostatní země pak vůbec jsou národnostně smíšené. Nejvýše Halič možno počítati k jednonárodním, dbáme-li pouze rozdílu mezi Němci a Slovany, ač zase tam jest silná menšina Židů.

Ale abstrahujme od toho všeho, abstrahujme od toho, že není možno přesně určiti sociální složení obyvatelstva jednotlivých zemí, že nelze bezpečně zjistiti jeho kulturní vyspělost (bezpečně známe pouze počet analfabetů), že také ostatní vlivy nejsou nám úplně známy, a připusťme, že ve všech zemích jsou vlivy ty stejné— jest možno z množství porodů v jednotlivých zemích dokázati národnostní vliv při reprodukci obyvatelstva a zvláště že organismus Slovanů má větší reprodukční sílu než Němců? Prof. Srdínko se domnívá, že větší plodnost Slovanů dokázati lze, ježto v zemích podle většiny svého obyvatelstva slovanských se rodí více dětí než v zemích neslovanských. V recensi jeho úvahy Plodnost a úmrtnost v Rakousku jsem naznačil, že měřítkem, jehož užívá prof. Srdínko pro stanovení větší nebo menší plodnosti, totiž poměrem porodů к množství obyvatelstva se spokojiti nemohu. V úvahu se musí vzíti především věkové složení obyvatelstva. Schopnost ploditi a roditi dostavuje se v určitém věku a v určitém věku zase přestává. V zemi, v níž dosahují obyvatelé vyššího stáří a tedy jsou silněji zastoupeny třídy neplodné, objeví se nám při stejné plodnosti poměr porodů к množství obyvatelstva nižší než v zemi, v které neplodné třídy obyvatelstva jsou slabší. Tof samozřejmo. A tu právě rozdíly mezi zeměmi rakouskými jsou veliké. Nejvyšší číslo porodů mají podle prof. Srdínka Halič a Bukovina — nejnižší Tyroly a Štýrsko. Nuže, podle posledního sčítání lidu dosáhlo stáří vyššího 60 let z 1000 obyvatelů v Haliči 48-1, v Bukovině 49^2 — v Tyrolsku však 99-2, ve Štýrsku 92-5; rozdíly jsou tedy zrovna tak frappantní jako rozdíly ve všeobecných číslech porodů. Z toho důvodu plodnost obyvatelstva se nestanoví poměrem množství porodů к obyvatelstvu vůbec, nýbrž poměrem porodů к obyvatelstvu plodnému, při čemž přihlíží se z pochopitelných dů-