Prof. Srdínko vyslovil přesvědčení, provedu-li šetření plodnosti rakouských Slovanů dle speciálních měřítek, že dojdu к stejnému závěru, к jakému mi důkaz všeobecnými čísly porodů nestačil. Šetření to jsem provedl a, jak se prof. Srdínko z podaných přehledů přesvědčiti může, к stejnému závěru jsem dospěti nemohl. Markantních dokladů, ještě přesvědčivějších nežli onen, jejž jsem v recensi jeho rozpravy uvedl ze Slezska, je tu celá řada. Horní Rakousy, Salcbursko, Štýrsko a Korutany mají manželskou i nemanželskou plodnost vyšší než Čechy a přece všeobecné číslo porodů jest u nich nižší. Prof. Srdínko dokazoval, že vyšší číslo porodů v Čechách způsobeno jest jejich slovanským obyvatelstvem, a zatím německé obyvatelstvo jmenovaných alpských zemí jest plodnější než obyvatelé Čech. Hledíme-li к všeobecnému číslu porodů, stojí Tyroly s Vorarlberkem a Halič právě na opačných koncích řady. A přece v Tyrolsku je vyšší manželská plodnost než v Haliči — a pak prý organismus Slovanů má danou větší reprodukční sílu. Jak se to srovná? A kdo prostuduje zvláště přehledy b), c) a e), ten uloží theorii o vyšší plodnosti Slovanů definitivně ad acta. Na základě nynějšího statistického materiálu větší plodnost rakouských Slovanů a tedy větší danou reprodukční sílu v jejich organismu dokázati nelze.

Vysoké číslo porodů v některých zemích slovanských (krasových a karpatských) způsobeno jest jinými okolnostmi než vyšší plodností; jednak slabším zastoupením vyšších věkových tříd, což špatně svědčí o domněle