silnějším organismu Slovanů, hlavně však častějším a hojnějším uzavíráním sňatků. V tom ohledu můžeme snad přijmouti národnostní vliv, ke kterému mne vedlo také studium poměrů na Moravě a ve Slezsku. Zdá se, že nejen hospodářské, sociální a kulturní poměry u Slovanů vedou к časnému uzavírání sňatků, nýbrž, že již povaha Slovanů, jejich zvyky aobyčejevedou k tomu, že vstupují v manželství dříve než Němci. S tím budou asi souviseti četnější porody nemanželské v některých zemích německých (nikoli však ve všech — vysoké číslo nemanželských porodů v Haliči a Bukovině působeno jest četnými rituelními sňatky židů, které nejsou platně uznány zákonem).

Za to přehledy mnou podané ukazují jiné vlivy na plodnost. Čtenář nechť laskavě si srovná z přehledů b), c) a e) poměry Vídně a dolnorakouského venkova (podle Srdínka Vídeň vlastně by měla býti plodnější, majíc víc slovanského živlu) a nechť si povšimne, jaké místo zaujímají Čechy, země kulturně a hospodářsky nej vyspělejší. шщ

Jako prof. Srdínko nedokázal větší reprodukční síly v organismu Slovanů, zrovna tak pochybena jest theorie jeho o reprodukční schopnosti obyvatelstva v království Českém. V Plodnosti a úmrtnosti v Rakousku konstatoval ještě, pojednávaje o přírůstku obyvatelstva: ,,Země německé nalézají se všechny pod zeměmi slovanskými, vyjímajíc Dolní Rakousy; příčinou této výjimky jest opět živel slovanský (tedy český!), který jest v Dolních Rakousích a zvláště ve Vídni vysokým procentem zastoupen". Když studoval prof. Srdínko podrobněji poměry v Čechách, viděl docela dobře, že theorie o vyšší plodnosti Čechů jest naprosto neudržitelná. Místo vlivu národnostního stává se mu patrným vliv zaměstnání obyvatelstva a, poněvadž shledal, že 7 okresů s nejvyššími všeobecnými čísly porodů mají většinu obyvatelstva průmyslového, 7 okresů s nejmenšími těmito čísly mimo jeden většinu obyvatelstva zemědělského, tvrdí, že průmysl přispívá к zvyšování plodnosti obyvatelstva. „Příčinu pak častějších ovulací, které svědčí o čilejším životním děj i, a koncepcí, vedoucích к porodům, které opět svědčí o dospělosti vajíček i spermatu, sluší asi hledati jednak v lepší výživě osob při průmyslu zaměstnaných (proti zemědělství), jednak v celém charakteru zaměstnání průmyslových, vyznačujících se většinou jistým kvapem a čilostí, které působí i na životní děje organismu dotyčných osob. Jistou vložku tu tvoří dále asi příznivý pro rozmnožování vliv křížení vůbec a vliv křížení národnostního, dosud však málo prozkoumaného", tvrdí prof. Srdínko v Časop. lékařů česk.

1908, str. 1418.

Aby bylo patrno, na jak vratkých základech také tato theorie spočívá, sestavím 15 okresů a) nejzemědělštějších a b) 15 nejprůmyslovějších s všeobecnými čísly porodů, plodností všeobecnou, manželskou i nemanželskou za 1. 1896—1905 (vzhledem к výsledkům sčítání z r. 1900, tedy právě v době střední).