Ze není možno tvrditi, že průmysl zvyšuje plodnost, že není možno mluviti o „častějších ovulacích, které svědčí o čilejším životním ději, a koncepcích vedoucích k. porodům", jest z předchozího patrno. Příčina, že průmyslové obyvatelstvo má o něco vyšší číslo porodů než zemědělské, jak jsem také pro Moravu a Slezsko konstatoval, leží docela jinde, a to ve věkovém složení obyvatelstva. Zemědělské obyvatelstvo přechází к zaměstnáním průmyslovým a to dojista ne ve věku stařeckém, nýbrž právě ve věku plodném, a proto jest větší číslo porodů u obyvatelstva průmyslového a zpravidla také v průmyslových okresech; a naopak snad bylo by možno i dokázati, že skutečná plodnost průmyslového obyvatelstva je nižší než zemědělského. Že okresy jako Most, Duchcov, Ústí atd. mají nejen vysoké všeobecné číslo porodů, nýbrž i vysokou plodnost (hlavně i manželskou), vysvětlíme si lehce sociálním postavením většiny obyvatelstva těchto okresů, jež náleží hlavně třídě dělnické.

Ke konci budiž mi dovoleno odpověděti několik slov к závěru posledního článku prof. Srdínka, věnovaného mně, ač odhodlávam se k tomu nerad. Nejprve něco o Rauchbergovi. Nemohu si, bohužel, pomoci, ale Rauchberg skutečně dokázal, že na německé půdě v Čechách rodí se více dětí než v okresích českých.*) Jeho čísla jsou: