Plátenictví na Českotřebovsku.

(Dokončení.)

V krajině českotřebovské se též plátna hojně bílila. Veliká b ě-liska měla Řetová, Lhotka, Přívrat, Kozlov. Menší byla skoro všude. Okolí Svitav vypadalo ještě v roce 1870 jakoby uprostřed léta sníh napadl.

Kdo chtěl plátno bíliti, musil míti při stavení rozsáhlý trávník a na blízku vodu. Doma pak nebo u bělidla ve zvláštním stavení — kotlisku — obezděný kotel, nad ním nebo vedle něho k á d, mimo jiné nářadí.

V Kozlově měli běliska na stráni proti slunci, proto se jim pěkně bílilo a běliska jejich těšila se takové pověsti, že i ze vzdálí si tam dávali bíliti. Dle vypravování starého hostinského Sítaře (z r. 1880) dělo se domácí bílení v Kozlově tímto postupem:

Režné plátno se nejprve po tři dni močilo v kapané = ka-pavičné vodě, kapavce neboli dešťovCe, načež položilo = n a t á h 1 o s e na bělisko. Když uschlo, skropilo se vodou, posypalo popelem na ouhrabečníku přetočeným, složilo se po listech a narovnalo se do kádi nad kotlem postavené. Pod kotlem zatím hořelo a ,,va-ř o u c í" vo d a se lila do kádi tak dlouho, až plátno zaplavalo, t. j. až voda na vrch vystoupila. Pak se vytáhl dole č e p a voda spouštěla se nazpět do kotle, znovu se vařila, nabírala a Ida zase na plátno, což se opakovalo 12—I4krát za sebou nepřetržitě. Polévání psalo se uhlem na káď a říkalo se: „Spustil jsem třikrát, čtyřikrát" a t. d.

Při začátku dalo se pod kotlinu několik „pískových" kamenů, a když bylo do libosti spuštěno, vyndáno kamení z ohně a dáno opatrně do kádi. tak že se pak voda v ní ještě dlouho vařila. Na vrh dal slámu a přitížili ji kamením, vše pak přikryli pečlivě popelko u, loktuší z režného plátna, která k tomu sloužila, že občas ji nad kádí roztáhli, popela do ní nasypali a teprv pak vodu z kotle na vrch lili, aby se udělal nový louh.

Plátno nechalo se takto 36 hodin p a ř i t i, načež se vyndalo, v rybníčku vypralo a na bělisko znova natáhlo, kde se nechalo týden na slunci a pilně polévalo (kropilo). Potom následoval druhý z á h ř e v. Plátno se opět na bělisku jako poprvé pokropilo, posypalo popelem, složilo v listy a do kádi dalo, kde se vařící vodou polévalo.

Po několika záhřevech (asi za 4 neděle) plátno na polovic sbělelo. Pak se již popelem neprosýpalo, jen v kádích polévalo. K tomu cíli sebralo se suché s běliska na sáhy (co dosáhl), kladlo se po listech na sebe, skropdo a spoře (hustě) do kádi narovnalo, načež se udělal louh. Popelka se dala na vrch, provazem dokola ovázala, na ni nasypal se popel a „vařoucí" voda na něj lila, až plátno opět zaplavalo. Nalévání opakovalo se asi 10—12kráte, též horké kameny se dovnitř kladly. Praní v rybníčku a natahování na bělisko dělo se po každém záhřevu, jichž bylo zapotřebí celkem 7—8. Naposledy se plátno v čisté horké vodě vypralo, na slunci osušilo a —: bylo bílé.