46 cm. silné. V předu ze dvora vstupuje se dovnitř vraty. Po pravé straně přidali později ke krovům náměty, prodloužili takto střechu a docílili vedlejší místnosti pro humno v šíři 3 m.

Hlavní budova měří uvnitř 14-06 m. délky a 7-11 m. šířky. Uprostřed průčelí jsou vrata, uvnitř po levé straně mandlslíhami, po pravé straně v obou rozích komory, mezi nimi pak к o 1 o, v Ústí r o š k o ň к (Rossgang) řečené. Podlaha jest všude dřevěná, v kole nižší a vystýlala se slamou; v komorách jest vyšší. Proti vratům jest okno s poklopem ke stropu se zdvihajícím, kromě toho jsou v celé budově ještě 3 okénka. U velkého okna stojí tabule naskládání pláten, opodál jest jiný stůl, jenž se zdvihá též jako poklop.

Mandl má škatuli („mandl") a spodek, mezi nimi pak 2 válce.

Všecek jest z trámů pevně srouben. Škatule má 7-30 m. délky, 1-20 m. šířky a 1.30 m. .výšky. Naplněna jest kamením a váží kolem 120 q. Dno vespod jest hladké a skládá se z osmicentim. dýh tvrdého dřeva. Spodek jest podložen šesti skřipci (trámky) dolními, na nichž leží tři silné pražce, na těch jest opět 8 skřipců horních, kteréž svírají podlahu, složenou z tvrdých m o š t i n, hustě к sobě sražených. Na moštinách přibita jest teprve tabule, složená ze silných, tvrdých dýh. Válce jsou ze dřeva habrového a mají světlost 18 cm.

Spodek mandle prodloužen jest na obou koncích líhami. Na ty s k 1 á p í se mandl, když dojde, aby se mohl válec vyndati. Aby se mandl nes vrtl na bok, jest po obou stranách opatřen štaj chpány. Nad škatulí jest patro ze silných trámův a na něm hranice pro hřídel. Hřídel začepen jest právě nad prostředkem mandle; jest 50 cm. tlustý a nese buben, kolem něhož ovinut jest mohutný řetěz. Druhý čep hřídele má hranici v protější stěně mandlovny. Konce řetězu zavěšeny jsou na h á c í c h v obou čelech škatule. Otáčí-li se hřídel směrem ruky hodinové t. j. v pravo, pohybuje se škatule v stranu opačnou, t. j. v levo, a obráceně.

Vprostřed kola na stěžejním kameni umístěna jest pánvice pro čep stojatého hřídele pastoru, jenž sděluje pohyb hřídeli s bubnem pomocí kola palečního. Aby pohyby mohly býti střídavé, jsou na hřídeli dvě paleční kola. Stojí-li pastor svisle, točí se na prázdno: má-li praco vátí, musí se přikloniti к jednomu nebo druhému patečnímu kolu. Pře-smykování děje se složením pák, kterémuž říkají hopování, poněvadž se volá hop! má-li se přeměniti.

Eídidlo hopování umístěno jest tam, kde se plátno navinuje. Tam stojí dva sloupky, hašple, které mají asi s metr od země lůžka pro čepy válce. U vrchu jest zapuštěna hrázka, kteráž má tři zářezy, do nichž zapadá klika, dlouhá to lať. Leží-li klika v prostředním zářezu — v mrtvém to bodě — stojí pastor volně mezi koly a točil by se na prázdno, kdyby vycvičený kůň sám se nezastavil. Hopne-li se, t. j. přesmekne-li se klika do některého krajního zářezu, pak se pastor nakloní к palcům kola a cévě jeho pobízejí palce к otáčení. У kole (roškoňku) zapražen jest tahoun (kůň, vůl, kráva) u r u к у zaražené do pastoru, uvázán jest u roubíčku, jenž visí na b i d ý 1 k u.

K mandlování jest třeba tří osob (man dlí řů), t o č i č e, n a v i-novače anadržovače. Točič stojí mezi hašplemi a pomocí b r-d í č k a, křivého dřeva na řetízku, točí válcem. Spolu řídí hopování (h o-puje). Navinovač, nejpřednější osoba, stojí vedle točiče a rozpíná z b o ž í, .aby se patřičně navinulo. Též má na starosti podkládání na-