učebna dívčí školy, byl snesen z okresu a z míst sousedních materiál velmi rozmanitý. Rázovité ukázky hospodářského náčiní, domácí nářadí, nábytek vesnický i městský, kroje a výšivky (mezi nimi velmi pěkné kusy ze soukromých sbírek, v nichž však byly zastoupeny i jižní Čechy a Pošumaví), majoliky i cínové nádobí, dětské hračky, kraslice z Velimě, vedle toho pak sbírky mincí a nálezy archeologické atd. vzbuzovaly naději, že se místní museum českobrodské z výstavy náležitě obohatí. Četné návštěvnictvo, zejména mladší, nejvíce zajímala — pradlena. Výbor vypátral v Císařské kuchyni, vesničce u Čelákovic na levém břehu labském, 77letou, čipernou stařenku — Majdalenu Šnajdrovou, která — poslední asi v tom kraji —■ umí příští a konati všecky práce, spojené se spracovaním lnu. Přivezl ji na výstavu, posadil ji v lidopisné síni ku přeslici, ale lnti nikde nebylo, jen kus konopné koudele zprvu podařilo se opatriti. Tu si babička vyčesala, připravila, a již se točilo kolo i cívka. Ale potom stařenka nestačila mládeži vykládati, co a jak, neboť nynější pokolení na Českobrodsku zná předení již jen z tradice a z obrázků. — Zajímavá byla na výstavě také síň vzdelanostní, poutající se к výstavě školské, v každém směru vzorně upravené. Tam byly vystaveny práce krajanů, kteří pracovali v umění a literatuře, především však bylo znázorněno vystavenými tisky, co lid kdysi čítal a co čte za našich dob. Tuto část výstavy českobrodské lze všem okresním výstavám doporučiti za vzor hodný následování.–al.

@-----------------

Museálna slovenská Spoločnost konala v srpnu svoji v/roční valnou hromadu vTurč. sv. Martině, u jejíž příležitosti byl odhalen pomník bývalému předsedovi, vynikajícímu slovenskému pracovníku vědeckému A. Kmeťovi. Museum, jež přestěhovalo se do nové, své vlastní budovy, potřebuje i zpravidelněnou, odbornou sprá,vu. Proto zařízen při museu úřad kustodský. Prvým kustodem byl jmenován Václav Vraný, bvv. slovensky4 učitel, známý botanik. Sbírky musejní byly v r. 1908 rozšířeny o 2545 darovaných předmětů, z nichž národopisných bylo 240. Dárců bylo 192. Zakoupeno bylo 132 předmětů za 384 koruny. Členů měla slov. mus. společnost 656.

*

Dle zprávy Časopisu slov. mus. Spoločnosti (XII., 3) opatřuje si od tří let zemské hlavní dozorstvo nad musei a knihovnami pomocí z/láštního svého důvěrníka Kornela Divalda soustavný přehled národoj isných a kulturně-histo-rických starožitností na Slovensku. Dosud podal veřejné zprávy o Oravě a Liptovské slolici. o Šaryšské a Zvolenské. Zjistil soukromé sbírky, památky kostelní, lidové stavby atd. Zprávy své uzavírá návrhem na zařízení velkého Tatranského musea, které by památky ty sebralo, a jež by ovšem bylo v ruce maďarské. S jakým, prospěchem by byla maďarská správa musejní pro vědu a vědeckou pravdu, osvětlí samo směšně odvážné Divaldovo tvrzení, že lidový průmysl umělecký na Slovensku je — maďarským neboť щи dávaly ráz ženy a dcery maďarských statkářů!

@-----------------

V Kostrorně odbýval se počátkem července t. r. krajský sjezd archeologický, dosti silně navštěvovaný, měl ok. 200 členů. Hlavní zájem byl věnován otázkám přísně archeologickým, hlavně ovšem místního rázu, ale byly předmětem diskussí místy velmi oživených všeobecnější otázky z historické ethnogra ie, o původu ruského národa, o slovanské kolonisaci severu, o assimilaci kmenů, finských, které kdysi sídlily v kraji Rostovo-Suzdalském a j.

@-----------------

Ze zprávy o činnosti Juhoslovanské akademie za r. 1908 (Ljetopis jugoslov. akad. znan. i umjet. 23. sv.) vyjímáme, že její odbor pro sbírání tradic lidových rozšířil svou činnost na Istrii a přistoupil к systematickému studiu isterského folkloru, prozatím nejdříve v okr. Volovském se sídlem v Kastavštině. Mimo .to dostal do svého archivu starou chrvatskou knihu lékařskou a obšírnější výpravu o životě i obyčejích města Samobora od učit. Milana Langa, čímž zahájeno hlubší studium starých měst chrvatských též se stránky lidopisné.