i v K r á 1 o v é M ěs t ci. Je to na Poděbradsku, kde již trvají dvě musea starší (v Nymburce a v Poděbradech), třetí letos nově založené museum (před ním již byla založena letos musea v Pečkách a v Sadské). Nové museum má zatím zabezpečeny jen dotace obecního a okresního zastupitelstva (po 50 kor.). „Věstník" v Poděbradech vítá zakládání dalších museí jako nej vhodnějších místních sběren starožitností a památek. Ale správně při tom požaduje, aby z místních museí „vzácnější předměty a duplikáty byly věnovány museím okresním; odtud opět duplikáty (a jistě i vzácné kusy, jichž ústředí dosud nemá a jež jsou pro soustavné doplnění centrálních sbírek nezbytný — pozn. red.) měly by se věnovati museu zemskému (rsp. odborným museím ústředním — pozn. red.). Tím způsobem piáce sběratelská byla by nejlépe organisována". — Materiál, který byl své doby sebrán pro oddělení Vy s ос k'é n. J. na Národopisné Výstavě Českoslovanské, a jenž — pokud si jej nevyžádali zpět soukromí vystavovatelé — ležel dosud ladem, bude dle rozhodnutí městské správy umístěn v zatímním museu v budově občanské záložny ve Vysokém nad Jizerou.

@-----------------

Městské museum v Benešově u Prahy. R. г8дз několik jednotlivců dalo městské radě návrh к zřízení musea. Ta návrh přijala a uložila tomuto přípravnému výboru, aby podnikl práce přípravné к zřízení musea. Než tu zatím zřízen byl v Benešově odbor národopisné výstavy, který sbíral po okresu předměty nejen pro národopis, ale i pro kulturu důležité. Proto v r. 1893 sloučil se prozatímní musejní výbor s národopisným odborem. Výslednice horlivé práce byla národopisná výstavka v Benešově 11.—13. listopadu 1894. Odbor pak splniv úkoly rozešel se 13. června 1896 a jmění dal na zřízení měst. musea. Obec věnovala místnosti v obecním domě pro museum a subvenci roční 200 K.' Z počátku museum bylo spravováno prof. J. Soukupem a Dr. Cvrčkem. V září roku 1907 bylo museum přemístěno do piaristické koleje, kterou obec pronajala. Zde však bylo to skladiště předmětů poházených v prachu, ježto nikdo se o srovnání nestaral. Teprve v únoru 1909 naléhali pp. JUC. Kajetán Turek a JUC. Jiří Burghauser na městskou radu, aby bylo museum opět spořádáno, a ihned se nabídli к uspořádání tomuto. Museum pak byTlo jejich péčí o prázdninách těchto uspořádáno, zřízen nový katalog všech předmětů, ježto starý nevyhovoval к určení předmětů, byl neúplný a nesprávný. Otevřeno bylo museum 3. října t. r. Museum je prozatímně v jedné místnosti, ale v nejbližší době bude rozšířeno aspoň o 3 síně. Knihovna musejní obsahuje 500 výt. knih z 16.—19. stol., numismatická sbírka 156 mincí, archeologická sbírka čítá iS inventárních čísel, oddělení historické 525, národopisné 391, a to 225 invent. čísel krojů a výšivek z Benešovská. Archiv není ještě spořádán úplně, jen srovnány byly listiny dle bývalých panství a dle odborů. Očíslováno pouze 560 listin. Mimo to zřízeno nově oddělení tiskopisů, obrazů a pod., znázorňující obraz okresu, jeho dějů a vývoje.

@-----------------

Průmyslové museum pro východní Čechy v Chi u d i m i mělo koncem r. 1908 inventárních čísel 984S, z nichž bylo nově přibyvších 771. Návštěva sbírek musejních byla denně volná a dostoupila 28.456 osob. Odborná knihovna čítala 2108 děl o 4406 svazcích a 38.623 předlohách. Přírůstek knihovny byl 173 díla

0 508 svazcích. Ve veřejné čítárně byly vykládány 104 časopisy. Při museu byla tržnice (stálá výstavka) řemeslných výrobků, kterou navštívilo na 27.500 osob; mimo ni uspořádalo museum 8 výXstav a účastnilo se 3 vvstav cizích. Přednášky pořádalo 3. Kursů bílého vyšívání, jež zahájilo chrudimské museum r. 1903, bylo celkerr do r. 1908 uspořádáno u a účastnilo se jich 218 vyšívaček. Kurs dvanáctý (v Hořicích 1908) konal se již ve správě ministerstva kultu a vyučování, i. března 1909 zahájen byl prvý stálý с. k. státní kurs vyšívačský, spojený se sprostředkovatelnou piáce v Chrudimi. Místnosti jeho nalézají se v budově musejní. Rokem příštím otevřen bude druhý stálý kurs vyšívačský ve Skutči.

@-----------------

V Českém Brodě konala se ve dnech 26. září až 10. října t. r. všeobecná o k r e s 11 í v ý s t a v a. Od podobných podniků jiných prospěšně se lišila tím, že na ní bylo pamatováno také stránky lidopisné a že ve výstavní program byla pojata také hospodářská retrospektiva. Pořádajícímu výboru nepodařilo se sice z rozmanitých příčin (pozdní počátek práce, nedostatek místa a j.) úplně provésti plán, který pro tu část výstavy byl vypracován, přes to však jeho úsilí

1 výsledky zasluhují chvály. V síni lidopisné, na kterou byla změněna jedna