loze; vynechává z něho leccos, někdy patrně proto, že to, co vynechává, není mu pěkné nebo cudné, nikdy však neoznačuje vynechávek.

BJan. č. 906 ve v. 3. má slovo „jarmárek", oba rkp. však: „jarmaček"; näd to v jiné písni, BJan. č. 112 a, HS. má tvar „jarmark" — ovšem jistě nedomácí místo tvaru „jarmak", který má J., zrovna tak jako v jiné písni HS. 28 má tvar „marširuju" т. - dialektičtějšího „maširuju" J. 26.

BJan. ve v. 3. č. 1035 tiskne: „počkaj", ale oba rkp., HS. 24 a J. 21, podávají čtení: „počkej".

51. 2. této písně, satiry na selské furiantství, v BJan. zní:

Nemyslím, že tomu kdo rozumí, i když najde ve „Vysvětlení některých slov dialektických", že baňka je hliněná nádobka zahrdlitá. Jak by se mohla v kontext naší písně dostati baňka? Což někde baňka patří к výstroji selské a selští furianti nosí ji na křivo? A ta vazba! To nové a nepochopitelné slovo „břaňká"!

Tu pokažena celá sloha a vlastně celá píseň. Oba rkp. mají v 1. v.: ,,u svaté Anně" a podobně v následující sloze: ,,u velké noci" na místě Bartošovy opravy: „s velké noci", chyby to zbytečně rušící rhytmus; и místo o lze vysvětliti dialektickou výslovností, srov. tvary: „komury" t., „komuru" HS. 71, „Janku" Nom. HS. 74. Tvar „nažne" ve v. 2. má sice J., ale toho BJan. nepoužil; HS. má: „nažně".

Verše následující zní v rkp..:

Smysl jasný: klobouk si furianti posazují na křivo. Tak v písni „Tri noci som nespala", ŠP. II. 78, milá marně čekavší na milého si stěžuje:

Běží jen o tvar.

Varianta naše je porušena.

S2. 525 na př. má:

Týž motiv, furiantskou chůzi do hospody, mají i К. II. 95, BJan. čís. 1033, 1034. Původci naší varianty patrně vypadl z paměti a nahrazoval jej, z části novotvořením („on sobě brouká"), z části pomocí toho, co je v písni („na křivo klobouka", dle 1. sl. pak „že má koláče"). Výraz příslovečný v Akk. dosvědčen n. p. variantou BJan. č. 1034: „ide na pivo, klobúk na