Varianty jsou vlastně jen k i. sloze (t. j. к písni, jíž hoch se nenávratně loučí s milou) a ke 2. (ke stesku milé). Jsou to písně SMP1. 114, č. 189 (k 1. sloze), S2. 264 (v písni „Zelenaj se, zelenaj" k 1. a 2. si.), BP. 158 (k 1. a 2. sl.), BJan. 384, č. 715 (rovněž), t. 391, č. 730 c (k i. sloze,; o poměru 1. slohy této písně к naší 3. sloze bude dále mluveno).

Na písni HS. jsou patrné poruchy, jaké tradice způsobuje.

jak ukazuje komposice. V HS. je takt ten upraven tak, jak udáno, proto, aby mohl býti vyzpíván 3. verš 1. slohy „jak se ona rozvine."

Tento verš však je z jiného důvodu podezřelý — varianty mají vesměs sloveso „zelenati se" nebo odvozeniny jeho „rozzelenati se", „zazelenati se", varianta BP. dokonce má verš 6slabičný, vhodný к předpokládanému tvaru melodie „jak se zazelená" a také píseň BJan. č. 1398 b (z HS. 52), mající touž melodii co píseň naše3) i s obměnou její v 6. takte, má třetí verše obou sloh šestislabičné. Rovněž tak osamocena je naše píseň se svým nevhodným futurem „pohlednu a i dnes" v 2. verši sl. 2. a 4. Varianty ostatní mají tu vhodnější perfektum; n. př. BP.: „Ja sem pohlidala včera, tež i rano: ta jedle neščasna zelena se malo" a pod. S2, a BJan. č. 715.

Naproti tomu zase sloveso „rozvinouti se" opřeno je 2. a 4. slohou, kde brání tvaru „nerozvineš" assonance ,,i dnes". Souvislost odchylek naší písně od variant ostatních ukazuje, jaký výklad jim je podati: jsou dílem téhož upravovatele a upravovatel ten uzpůsobil si i melodii. Úprava taktu 6. pro slohu i. pak samozřejmě účinkovala i dále, na tvar téhož verše 3. v sl. 2. a 4. Tu restituce textu původnímu tvaru melodickému přináležejícího byla by snadna (srov. BP. „ta jedle neščasna"), ale se stanoviska vydavatele zápisu HS. zbytečná, poněvadž metrický tvar sloh těch už je jen důsledkem toho, co je v i. sloze, a pomáhá tvořiti osobitost zapsané varianty, vydavatel pak dosti učiní, upozorní-li na poruchu.

To, co v rkp. a BJan. zapsáno jako sl. 3. a 4., je přilepená palinodie jakási к předchozím dvěma slohám: naproti prvým dvěma slohám o rozchodu milého s milou a o stesku jejím, ale souměrně s těmito slohami zbásněn tuto rozchod milé s milým (sl. 3.) a stesk milého (sl. 4.). Píseň jednostranná, jako ze srdce jednomu pohlaví mluvící, doplněna leckdy variantou vhodnou pro pohlaví druhé. Zejména jsou takovéto dvojité písně