Městské Mj/u seum v Soběslavi otevřelo 22. srpna síň Petra Voka z Rožmberka, upravenou interiérově; к otevření nového toho musejního oddělení z domácího obecenstva — nedostavil se nikdo.

@-----------------

Zemská výstava v Istrii bude míti i národopisné své oddělení, jehož jádrem bude bohatá exposice lidových krojů.

@-----------------

Antropologické a etnografické museum cis. Petra Velikého v Petrohradě při cis. akademii věd bylo podle výroční zprávy za r. 1908 nad míru obohaceno přehojnými kollekcemi. Byíyf r. 1908 zaregistrovány 162 kolekce, obsahující 10.741 předmět. Ale tím nevyčerpány všecky sbírky, kteréž během toho roku do musea byly dodány. Nejvíce obohacen byl oddíl archeologie, 6081 předmětem, méně oddíl etnografie: 3239 předměty, velmi málo oddíl antropologie, pouze 138 předměty. Tyto kollekce byly jednak darovány od učených ústavů neb jednotlivců, jednak od učených expedicí, uspořádaných hlavně prostředky, poskytnutými od mecenášů; po většině dosti se také kupovalo, asi г\5, něco málo získáno výměnou od jiných musei. Nejvíce roste oddíl t. ř. inorodců ruské říše; byl obohacen velmi bohatou sbírkou, znázorňující život vymírajícího kmene tureckého, Karagasů, dále jedinou dosud sbírkou ze života Jenisejských Ostjaků; cennými předměty obohaceny musejní sbírky ze života Samojedů; oddíl líčící Voguly velmi platně doplněn sbírkou, získanou zvláštní expedicí od musea uspořádanou. Dále byly rozmnoženy více méně oddíly severo-, východo- a středoasijský, čínský, japonský, americký, australský i africký. Antropologický oddíl byl doplněn některými lebkami, a byla začata systematická sbírka vlasů, tak důležitých pro antropologickou klassi-fikaci. Knihovna není dosud bohatá, čítá 2145 svazků, hlavně roste výměnou s ruskými a cizími učenými společnostmi a ústavy. Museum, uspořádalo několik expedic. V. N. Vasiljev "studoval turecké kmeny Karagasy a Sojoty a sousední jim Mongoly; V. J. Anučin Ostjaky jenisejské, kmeny tungusské; V. J. Kame-nickij konal archeologická studia v gub. Kostromské; doc. V. V. Svjatlovskij vyslán do Severní Ameriky, Oceanie a Australie; doc. A. N. Samojlovič do Chivy, N. A. Kusov s manželkou na východní břeh ostr. Sachalina, inž. N. N. Tichanov na západní břeh téhož ostrova, К. V. Ščennikov do oblasti Akmolinské a gub. Vjatské; J. F. Savenkov do gub. Jenisejské; V. D. Pelc do Turkestanu; Th. A. Višnevskij do gub. Minské a Vilenské; J. K. Zelenov к Vogulům; V. A. Plotnikov do gub. Olonecké a Permské; K. M. Ryčkov к dolnímu Jeniseji; A. E. Zelenin do oblasti přímořské; E. A. Volter к Jihoslovanům; S. M. Dudin do Samarkandu; A. A. Romaskevič do Teheranu, S. V. Samořevskij do Malé Asie. Jak viděti, rozvíjí museum Petra V. velice rozsáhlou činnost pojímajíc do svého programu ve-škeren svět. Ale při tom naříká si na velký nedostatek prostředků a nedostatek sil. Mimo ředitele akademie V. V. Radiová má vlastně jen dvě stálé síly, „staršího etnografa" L. Šternberga a mladšího В. Adlera; mimo to bylo „privátně na stálé službě" 5 osob a „přikomandirováni" byli ještě 2 pánové, mimo to pracovala na registraci ještě řada pánů. Ale jsou tak chatrně odměňováni za svou práci podle officiaíní zprávy, že museum bude nejspíše jich pomoci zbaveno. Ještě větší stesk jest na místnosti: není místa pro vystavování sbírek, ba ani není na jich prosté magazinovánl, a personál musí pracovati v těsných, temných a studených zákoutích při stálém umělém osvětlení. Zpráva končí hrozbou, jestli se nezvýší náležitě prostředky musea, nerozšíří jeho místnosti, že všecky námahy jeho veškerého personálu budou bezvýsledné a museum bude nuceno za-staviti svůj další vývoj.

@-----------------

Lyceum Klub v Berlíně, který uspořádal minulé zimy mezinárodní výstavu lidového průmyslu, které se účastnila i naše Zádruha, udržuje nyní stálou mezinárodní uměleckou tržnici v obchodním domě A. Wertheimerově. V předvánoční době 1909 bylo do výstavy (tržnice) té uvedeno oddělení lidového průmyslu chrvatského, vyprávěné známou obchodní firmou Bergerovou ze Zá-hřeba, která provádí za pomoci státní obchodní propagaci chrvatslíé práce lidové.