Pro koho se tedy vlastně vydává toto souborné dílo o Chrudimsku, když vydavatel sbírky písní z Chrudimská ho nepoužije?

1. Celá píseň nebo část pís. jest variant, textu jinde otištěného.

@SEZ@

Holas V. č. 53. Sfa 1. var. E3 505 (347);

sfa 4. srovn. E3182 (288); sfa 5.

srovn. Čes. L. 1895 115.

96. Var. Chrud. III str. 326.

120. Var. ČL 1897 362.

137. Var. Chrud. III 495; SbH. 390 (13).

144. Var. SbH. 1895 395; ČL 1897 548.

162. Var. Chrud. III 323.

166. Var. ČL 1899 430; Chrud. III 479.

193. Var. R 51 (113); ČZ. 375 (455).

200. Var. Chrud. III 500.

204. Var. ČL 1897 559.

221. Srovn. Chrud. III 332.

228. Sfa i. var, S2 558 (751).

237. Var. S. n. p. II3 114 (104).

241. Var.'S. n. p. Hg 127 (113); 129

(114).

248. Var. S. n. р. Hg 22 (37).

@

2. Výčet variantů Holasem uvedených třeba doplniti.

@SEZ@

20. Var. Chrud. III str. 228.

47. Var. Chrud. III 459. 54. Sfa i—3. var. Chrud.. III 310.

56. Var. Chrud. III 486.

66. Var. Chrud. III 300.

138. Var. Chrud. III 495.

139. Var. Chrud. III 495.

157. Var. SbH. 387 (3).

164. Var. Chrud. III 479; SbH,

387 (i)-

169. Var. Chrud. III 317.

171. Var. Chrud. III 254.

176. Var. Chrud. III 485.

196. Var. Holas V. č. 178.

@

Alex. Brückner ve svém obvyklém přehledu české literatury národopisné a historické v Ztft. d. V. f. Vkde (XX, 2) referuje o Zíbrtovu „Markolt a Nevím v literatuře staročeské", o ,,Toč se a vrč kolovrátku", ,,Českém lidu", „Časopisu musea království Českého" a o „Národopisném Věstníku Českoslovanském". Z Národop. Věstníku připomíná práci St. Součkovu „Jak použito sbírky lidových písní a tanců moravských z r. 18T9", statistické práce Srdínkovy a Boháčovy, Tykačovo „Platenietví na Českotřebovsku" a vydání Kladských Povídek I, o nichž praví: „Texty těchto pruských Čechů jsou s krajní pečlivostí foneticky zapsány a již proto velmi cenny; ale nad to ještě zcela zvláštní cenu jim dodává komentář, neboť Polívka nespokojuje se s pouhým citováním paralel, jak činí jindy, nýbrž všímá si s největší podrobností všech jednotlivostí látky a podává tím velmi vítaný příspěvek k pohádkosloví vůbec." Dále uvádí Brückner V. Tilleho „České pohádky do r. 1848", jejichž kritický význam oceňuje, Č. Holasovy „České národní písně", V, Flajšhansova „Česká přísloví", Kašíkův „Popis a rozbor nářečí středobečevského", V. J. Duškovo „Hláskosloví . . ." III, dokončení druhého dílu Niederlových „Slovanských Starožitností", jež nazývá dílem monumentálním a jeho „Slovanský Svět", dokončení „Úplného místopisného slovníku" Sedláčkova a řadu prací historických, místopisných, jež národopisu vůbec netangují neb jen nepatrně.

@-------------------

Nej novější sešity publikace Petrohradské Akademie Изв-Ьспя Отд-Ьл. русокаго языка и слов. sv. 14 kn. 1-3 přinášejí opět pokus o těžce postrádanou bibliografii slovanské filologie třebas v užších rozměrech, applikovaný totiž potřebám ruského filologa-slavisty. Má též nevelký oddíl věnovaný lidovědě a národopisu, ale velmi kusý i Vtomto užším rozměru, ve kterém jest bibliografie tato vedena. Nepodává tolik, kolik obsahují výroční přehledy lidovědné, které přináší berlínský „Zeitschrift des Vereins für Volkskunde" a ovšem opominul registrová ti tyto přehledy, ačkoliv jsou jediné pravidelné přehledy slovanské lidovědy a etnografie vůbec . . .