Ponechávaje si podrobnější rozbor těchto textů na dobu pozdější, podávám jen přehled obsahu. К lyrice druží se přečetné písně svatební zpívané při obvyklých obřadech a mimo to množství rázovitých tanečních popěvků, v nichž najdeme mnoho nového.

Sběrateli písní východočeských naskytá se otázka, jeví-li se v nich stopy hnutí náboženského, jež bylo na př. v XVIII. stol. tak mocné v tomto kraji, kolébce tolika sektára a hloubavých písmáků.

Ze dvou dokladů, jež sbírka prof. Holasa podává, uvádím především krátký popěvek volající Jana Žižku:

Odpor proti mnichům a kněžím vyznívá též z obšírného skládání o mrtvém rychtáři pana Bočka z Kunštát-u'

Když se o tom dozvěděl pan Boček, vystrojil hostinju, pozval mnoho mnichů a kněží a dal jim připraviti jako pečeni s kořením maso zemřelého rychtáře. Když po hostině všichni chválili zvěřinu, počal pan Boček prošiti, aby rychtáře pochovali mezi poctiv5'mi hctmi a když odporcvali, prozradil lest:

Ulekaní mniši povolili

Píseň podobá se svým rázem skladbám, které se ve formě letáků šířily mezi lidem. Podle údajů prof. Holasa, který pátrání po této písni věnoval několik neděl, existuje více variantů psaných, „v podání ústním-již ovšem porušených". Jeden variant otiskl před lety Josef Jireček. —

V závěru ještě několik doplňků.*) Zarazilo mne, že p. vydavatel úplně ignoroval důležitou publikaci o Chrudimsku a Nasavrcku, * *) jejíž třetí díl obsahuje mimo jiné rozsáhlou sbírku lidových písní a tanců sebraných p. J. Zemánkem. Srovnal jsem obě sbírky — ovšem ne podrobně —v a přesvědčil se, že pro mnohé chrudimské písně Holasovy lze najiti varianty ve III. části uvedeného díla.