Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 117

@SEZ@

252. = Hol. ČL 1900 281 (19b).

255. = Hol. ČL 1900 364 (36).

332. = Hol. ČL 1900 281 (20).

340. = Hol. ČL 1901 116 (57).

342. = Hol. ČL 1902 189 (77).

@

Na konci pátého svazku, jenž obsahuje výsledky sběratelské práce na Chrudimsku a v Polabí (díl V.) a hudbu nástrojovou (díl VI.) připojil pan vydavatel „Několik písní jinoslovanských". „Tento dodatek" — praví n"a str. 277 — „sestává z písní slovenských (č. 1—14) a chorvatských (č. 15—16), jež jsem na svých cestách nasbíral. Buď je přinesli Slováci k nám aneb naši lidé od Slováků. Ku př. písně zapsané ze Svratky v Čechách (u Hlinská) přinesl Čech, který u Břeclavy a Hodonína kolik roků obchodoval a i tamní nářečí si osvojil. Ovšem, že zpěvák Čech zanechal tam vždy své české stopy v nářečí.

.Soudím, že tato ukázka nebude sbírce na škodu, tím spíše, jelikož jsou písně ty nové, neznámé. Řídil jsem se příkladem Fr. L. Čelakovského, který vydal celou sbírku slovanských národních písní."

V této věci se p. sběratel příkladem Čelakovského říditi neměl. Prof. Holas vydal České nár. písně a tance,'kdežto Čelakovskému šlo o to, podati výbor lidové poesie všech národů slovanských.

Nepopírám, že zjev, na nějž prof. Holas upozornil, jest velmi zajímavý, ježto ukazuje, jak se šíří lidové písně ze vzdálených oblastí, avšak, má-li vědě ze zápisů toho druhu vzejiti užitek, nestačí otisknouti prostě texty; nutno přesně zjistiti, zpívají-H tyto písně jednotlivci nebo větší počet osob, zjistiti všude jména, vypátrati, pokud je to možné, kde se zpěvák písním naučil atd. A hlavní věc: zapisujme jen to, co žije skutečně v lidu. Ale proč pak otiskl p. sběratel 2 písně chorvatské, jež „zapsal z paměti Jan Janák, nyní riditel kůru v Klatovech, dříve kapelník ve Splitu"? Patří i to do vědecké sbírky českých národních písní a tanců? Pak by ovšem na př. mezi písněmi chrudimskými měly býti uvedeny také písně slovinské a chorvatské, bulharské nebo maloruské, které „zapsal z paměti" některý horlivý chrudimský akademik, jenž podnikl o prázdninách cestu do oněch krajin. —

Z Chrudimská podává p. sběratel 251 píseň. Z epických zmiňuji se o pěkném variantu „Sirotka" (č. 1) se zajímavým závěrem. Matka v hrobě praví к dítěti:

15. ,,Vem si tam čepičku,

umej si hlavičku.

16. Děvčátko se mylo,

až se utopilo."

Zpěvačka k tomu — podle poznámky sběratelovy — dodala, že matka sama dítě utopila. Pozoruhodný jest též variant ballady „Tři dcery" (č. 8.), který jsme dosud znali jen z versí moravských. Text český z Kameníček zacbovává úsečnost a prostotu starých ballad. Nehodné dcery stihne smrt:

„Nežtě tam doběhla,

jedna z pekla volá,

druhá zkameněla."

Ostatní ballady jsou vesměs varianty textů Erbenových: Sestra travička (č. 2.), Heřman a Dornička (č. 3 a, b, c), Konvářovic Kačenka (č. 4), Oklamaný Turek (č. 5.), Vzkázání (č. 6. a, b), Věrná plečka (č. 9) atd. Mezi písněmi tanečními nalézám též známou epickou píseň o šlechtici, který se v pytli dá donésti к dceři mlynárove atd. (V. 112, č. 159.)


Předchozí   Následující