str. 144
obecenstvu náležitě se zavděčíme a tak stálou přízeň jeho si získáme. —■ Ku konci úplně nové zajímavé varieté!"
— „Smutnohra tato (Rytíř Bořil) všude, kde jsme dosud hráli, pro svůj poutavý a zajímavý děj tak velice se líbila, že i několikráte opakována býti musela. Doufáme proto, že provedením její atd. ..."
—. „Dnešní hra (Strýček Škrhola) velice pobaví, an má v ní náš- nejpovedeněji panák kmotr Škrhola hlavní úlohu. Pohanem by musel být ten, kdo by se smíchy nekutálel. Smích je to jediné, z čeho se daň neplatí, tedy se může každý smát, jak se mu líbí. Kdo se smáti nechce, my ho k tomu nenutíme."
—■ „Historické děje (Král Václav IV. aneb Katovo poslední dílo) vlasti naší na jeviště uváděti, jest krásná upomínka na naši slavnou minulost, zvláště jsou-li to díla na slovo vzatých mužů, jakým byl náš zvěčnělý Václ. Klement Klicpera, tím spíše jich P. T. obecenstvo přijme a my se vynasnažíme seč síly stačí o slušné předvedení tohoto historického děje. Podnik náš jest čistě umělecký atd. ..."
Záhlaví Maiznerových plakátů hlásá: „Maiznerovo první české divadlo." —. „M. d. s obrovskými, čistě oděnými loutkami" —■ „M- d. s obrovskými, čistě oděnými, mechanicky pohyblivými loutkami" atd. atd.
„Lidové loutkové divadlo říz. Ant. Faustíka"1) uvádí na plakátech cele v tiskárně provedených (u Fr. Jar. Šafaříka v Přešticích): — „Za několik nováků skoro celé dvě hodiny se bavit, to je láce, co? Pročež o hojnou návštěvu prosím s veškerou úctou. —• К závěrku budou rozličné samohyblivé loutky" (Král Jiří z Poděbrad aneb Lípa pod Skuhrovem). —• „Frašky a veselohry působí vůbec kratochvilnou zábavu, zvláště jsou-li to žerty vtipné, duchu času přiměřené. A rozesmát v našem divadle slavné publikum se nutíme, až bručíme —- ale také kdo se u nás rozesměje, smát se bude ještě druhý den a čemu? Inu, něčemu, he, he, he. Ó jen k nám, slavné publikum! Smíchu a žertu bude do sytosti, totiž, dokud jsme ještě na světě a kdo? My dřevění herci a živý principál" (Pan Franc ze zámku). —. „Uctivě prosím o uschování těchto lístků (programů)! Oni by se Turci zlobili, kdyby se zbytečně tyto obligace ničily!!" (Turecké pomezí)
V krajích navštěvovaných mnohými loutkáři (Pošumaví) poznají obyvatelé ze slušné vzdálenosti, který pimprlák k nim zavítal podle toho, objeví-li se plakáty celé z tiskárny nebo z dílny loutkářovy, a tu zase hádá se podle poměrné čitelnosti písmen nebo podle naprosté nerozluštitelnosti.
Zprávě2), že loutkáři měli skládací písmena a že téhož písmene užívali pro dva zvuky (d — p), když je prostě obrátili, nevěřím, neboť skládání plakátu z pohyblivých písmen bylo by velmi pracné, dřevěné špalíčky s písmeny snadno by popraská valy, snadno některý špalíček mohl se ztratiti při potulném životě, a pak — dosud žádný loutkář mně zprávy té nepotvrdil. К myšlence na písmena rozebírací —- tuším —■ svádí některé plakáty loutkáři vyrobené, kde jsou písmena: různých velikostí i tvarů, tak že se zdá, že když se ztratil špalíček jednoho druhu písmen, byl dosazen špalíčkem obsahujícím sice stejné písmeno, avšak rázu zcela odlišného. Mnohem praktičtější na bludné pouti loutkářově byly jistě šablony vyřezávané do jednoho papíru, podle nichž bylo možno rychle cedule rozmnožovati. — Dosud též jsem ne-
1) O plakátech Faustíkových píše K. Procházka ve „Vlasti" XXV. r. 1908, říjen, č. i., str, 988 a 999.
2) Sdělil p. učitel St. Stuna.