dívku. Jest oblečen v černý frak, těsně upjatý, na levé straně kytička myrty, od níž visí dolů červeno-bílé stuhy. Na krku ležatý límeček s červeným, na kliky zavázaným šátkem. Vysoký cylindr na hlavě ozdobený dokola kytičkami myrty. Pěkné, žluté koženky, hezky přiléhavé a vysoké boty. Od kolenou dolů visí rovněž stuhy. Jde plný radosti, pyšně při své nevěstě.

Nevěsta, třetí maškara, představující mladou, upejpavou dívku, která hrdě vykračuje vedle svého ženicha. Za nevěstu určí se takový mladík, který má hezké tělo, ženskému hodně podobné a který dovede hezky chůzi dívčí napodobovati. Oblečena jest v kazajku hodně křiklavých barev s patřičně upraveným poprsím a vždycky delší sukni, která musí zakryti nohy. Na hlavě má šátek po stáru na kliky uvázaný, který musí nahraditi účes (drdol) a přes vše spustí se veliký závoj, splývající až к patám, protkaný myrtou a růžemi. Na temeni hlavy věneček.

Družba, čtvrtá maškara, představující mladíka, pěkně oblečeného, skoro jako ženich; má dlouhý, černý frak, koženky žluté, vsunuté do vysokých bot. Jest rovněž ozdoben stuhami jako ženich. Na hlavě cylindr, s kytičkou myrty. Kráčí za prvním párem se svou droužkou.

Droužka, pátá maškara, celkem od nevěsty se mnoho neliší; mívá bud šátek, nebo klobouk "na hlavě bez závoje. Představuje mladší dívku, proto to musí chováním naznačiti. Nese velikou kytici růží svázanou barevnou stužkou. Za droužkou a družbou jdou dvě svatbíny a uprostřed mezi nimi druhý starosvat, kterému se říká obyčejně „pantáta", „kmotr" nebo „dědeček svatby".

S v a t b í n a, šestá maškara, která rovněž nesmí nikdy scházeti, představuje starší ženu, panímámu, s brýlemi na nose. Má modrou hedvábnou, staromódni sukni s četnými kanýry, obyčejně kratší, aby byly viděti červené punčochy a nízké střevíčky nebo pantofle. Kazajky těsně upjaté s vycpaným poprsím. Mívají až 8 sukní, aby se zdály co nej širší. Na hlavě velký šátek zavázaný na babku tak, aby dva cípy visely dolů na ramena. Přes levou ruku přehozen velký šátek — pravou zavěšena je za rámě „kmotrovo". —

Svatbína druhá skoro stejně oblečena je jako první. Má ovšem šat jiné barvy na př.: černou kazajku sametovou a fialovou hedvábnou, krásně květovanou sukni, starší masku, a má bud velkou pannu, kterou cho-vává, nebo v bílém větším kapesníku zabalené modlitební knížky. Druhou rukou je zavěšena o rámě starosvatovo.

Pěkně vyjímají se na obou krásné, bílé, starodávní zástěry, které tvoří vzadu veliké kliky. Uprostřed obou jde „kmotr".

Kmotr či pantáta činí osmou figuru svatby; za tuto maškaru volí se vážný mladík, který si některého dědečka ze vsi dobře odkoukal, neboť jej musí napodobiti. Je oblečen v kožich lemovaný beránkem, který mu sahá po kolena. Pod ním se pěkně vyjímají černé koženky, u kotníku stažené řemínky. Na nohou střevíce zašněrované; střevíce i kalhoty jsou staženy více pro parádu než z potřeby pestrými podvazky, které tvoří pěkné kliky zrovna u kotníků. Na hlavě má „beranici" a kolem krku pěkný modrý šátek, hezky zavázaný, že cípky jeho tvoří křidélka na způsob kravaty moderní. V ústech krátkou dýmku a v ruce hůl, o kterou se — jde-li sám — opírá. —

Další nejdůležitější maškarou jest medvěd a medvědář. Jiti o masopustě za medvěda je strašnou obětí. Proto všichni se odtahují a nikdo za medvěda jiti nechce. Je tu třeba velkých proseb, než dá se některý příměti к tomu . . . Již přistrojení jeho dá hroznou práci. Přinesou nejdříve hracho-