Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 1

Povídky o věrnosti ženské.

I.

Středověká literatura jest přeplněna povídkami o nevěře, o lstivosti .a vůbec o všech možných špatnostech ženských, a povídky toho druhu převládají rovněž v tradicích všech národů. Výjimky takřka tvoří povídky, ve kterých se vynáší věrnost, oddanost a obětavost ženská.

V Německu byla od sklonku XII. stol. velmi hojně vypravována povídka, že dobyvatel jistého města udělil ženám milost, že -se mohou volně odstěhovati a smějí si vzíti sebou, co jest jim nejmilejší a co mohou unésti, potom že všecko spálí. Ženy smluvily se, že každá na svých zádech vynese muže a na rukou děti. Povídka vázána jest na různá místa, byla také literárně vzdělávána, byla podkladem opery a pronikla částečně к jiným národům.1) Tak byla zapsána u Srbů s dodatkem, že ještě sestry vynesly své bratry.2)

Daleko více jest rozšířena povídka o věrné ženě, která vysvobodila svého manžela z tureckého zajetí. Znal ji náš lid, aspoň byla vypravována na Moravě, jak svědčí její zpracování od M. Mikšíčka.3) Hrabě vystonav se, vydal se, věren svému slibu, na pout do Jeruzalema, svěřiv svou manželku se synáčkem jakémus baronovi. Ten však zle dotíral na hraběnku, která proto utekla к přítelkyni. Po roce vrátila se do zámku svého, ale marně čekala zprávu od svého manžela. Jednou konečně přinesl jí poutník zprávu, že. hrabě byl od Turků zajat, v poutech držán а к těžké práci polní, a j. přinucován. Vydala se nyní se svou služkou, obě převlečeny do mužských šatů a s harfami v rukou, na cestu. Vypravuje se tu velmi stručně, že vydobyla hraběti svobodu svou hrou. Nedaly se však jemu poznati, než „sedly na kočár" a zajely napřed do Jeruzalema. Nicméně přijely domů ještě před hrabětem. Ten přijel až po čtyřech dnech. Baron pomlouval hraběnku ze špatného života, že se dvě leta bůh ví kde plouhala, a popudil tím tak hraběte, že by ten byl svou ženu nožem probodl, kdyby nebyla prchla. Převlekla se do mužských šatů a zazpívala přede dveřmi onu píseň, kterou zpívala za jeho otrockých muk. Tak byla poznána a baron uvržen do vězení.

V tomto moravském podání byla povídka u Němců silně rozšířená nemálo porušena, ba místy až nemotorně znetvořena. Zbytečně dodána tu hraběnce ještě služka, která jest naprosto passivní v.celém ději, zbytečně připojena pout do Jeruzalema, jí učiněno naprosto nemožným, že by se hraběnka vrátiti mohla domů před manželem, který jede přímo domů. Těžko jest rozhodnouti, byla-li povídka tak porušena od lidového vypravovatele


1) Martin Montamis: Scliwänkbücher (1557—66). Herausgegeben von Johannes Bolte, str. 340, 615 č. 80.
2) Вук Врчевиh Сриские нар. приповиjетке, понаjвише кратке и шалъиве. 1868, str. 19, č. 43.
3) Sebrané Spisy. I. Národní báchorky moravské a slezské. I, 207—209.

Předchozí   Následující