Potom přišla к sultánovi, získala jeho přízně a stala se jeho sekretářem. Po nějakém čase vyžádala si dovolenou měsíční, aby mohla navštíviti svou. rodinu v Tunise a aby jí dal sebou vězně, mladíka tunisského; zalhala, že ho v širém moři utopí. Tak mladíka vysvobodila. Šťastně se s ním vrátila, do Tunisu, posly sultánovy z díry pustila a poslala je zpět sultánovi s posměšným listem, kde mu plnou pravdu pověděla. Když sultán list přečetl, zemřel zlostí. Podobná jest povídka vypravovaná u Ajsorů v Malé Asii:26) Král Mirej pozval kupce příchozího ke hře v šachy, s tou podmínkou, bude-li jim kočka se svíčkou v drápkách sví ti ti do rána, vezme jemu všecko bohatství a zavře ho do žaláře, naopak postoupí mu polovici své říše. Kupec prohrál. Zaslechla to žena a pospíšila mu na pomoc. Nachytala celou bednu myší a převlečena do mužských šatů přijela jako kupec ke králi Mirej ovi. Uzavřeli tytéž podmínky s tou změnou, že vezme mu ne polovici říše než klíče žalářní a vypustí všecky žalářované. Vyhrála, když myši byly puštěny; vypustila všecky zajatce i muže svého, kterýž jí nepoznal, pokud se nevrátili domů. Do jisté míry podobá se téže tibetská povídka27). Jinak tento motiv o učeném kocourovi, který všecko zapomene, jakmile spatří myš, sloužil illustrací přísloví, že přirození jde nad učení; tak ho použila Marie de France, a byl obzvláště pcjat do hojně překládané knížky o Šalomounu a Markoltovi28).

Týž motiv o věrnosti ženské byl podkladem některých epických písní jihoslovanských. Dávno již byla v souvislost zvláště s ruskou epickou písní o Sta vru Godinoviči uváděna29) píseň sbírky Vuka Stef. Karadžiče III č. 48 ,,Ljuba hajduk-Vukosava". Jsou- tu zajisté jisté shody, ale více celkem jest neshod. Hajduk Vukosav po tři leta žalářovaný od Turka Boičiče Alile, píše, zoufaje nad svým osudem, matce a ženě, aby matka více veň nedoufala a žena aby se provdala .Nežádá, aby ho vykoupila, jako Římský hrabě písně německé: a rek podobných povídek. Následkem toho jest také rozuzlení děje zcela jiné. Ovšem šla i v této písni žena vysvobodit muže, vydává se rovněž za nějakého vyslance, podobně jako v zmíněné písni ruské, chová se pak úplně jako rekyně,. zastraší a udeří Alila —Turek hraje velmi ubohou roli — a násilím vysvobodí maržela z vězení. Závěrečný motiv jest obyčejný: Vukosav nepoznává ve svém osvoboditeli ženu svou. V písni zapsané na ostrově Mljetu30) Marko obelstil Turky pravě jim, že podobný list pošle své ženě, ale vlastně v listě svém vyzval jiného reka, aby ho vysvobodil. Píseň z ostrova Krka 31) jest poněkud blízká naší látce, že rek Aršič Stipan, sténající již devět let v žaláři Cařihradském, diví se, že žena jeho nesbírá výkupné. Zaslechla to laštovička. a donesla zprávu jeho ženě, která potom taktéž násilně vysvobodila manžela. A jsou jiné ještě písně,32) kde rovněž žena vysvobozuje muže z vězení jednak