str. 29
sebou dvoje housle, někdy i basu, procházeli dědinou (,,po babkování'-') zpravidla dům od domu vyhrávajíce si obvyklé slaniny, vejce, peníze a pod. Cestou po dědině hrávali a zpívali, co jim v okamžiku napadlo. Přijdouce do domu, pačali -jakýmsi introitem:
Chodíme chodíme po babkování
nosíme, nosíme vodu v kubáni25) —
tuto nam nedali, tuto nám dajú
komára zabili, slaniny majú.
Pod šable pod šable aj pod obušky
my všecko bereme, aj plané hrušky.
|
Potom "vzali domácí dcerušku nebo děvečky do tance:
(Vlk s kozu tancuje, beran jim bubnuje,
liška pivo vaří, kohút hospodaří — v obilí.) 26)
|
Obdarován v každém domě jiným způsobem (slaniny napíchly se vždy na rožeň), vytáhl průvod za stálého vyskakování, výskání a louskání • kra-jovicemi27) na náves. Večer bývává obyčejně „musika".
24) Srv. Fašiagy, Turice velká noc príde ... Sl. sp. I., 235 (táž hudební struktura podložená jiným textem).
25) Kubaňa (= džbán), srv. Bartoš, Dial. Slov. 168.
26) Z Rudic u Luhačovic — zapsal laskavě p. naduč. Doufálík.
27) Srv. krajačky, Bart. Dial. Slov. 160.
|
