str. 32
4. V Nov. Lhotkách chodívali a v blízkých Vápenkách chodí dosud obyčejní t. zv. „babkóvníci". Uvedu několik písní fašankových většinou pěkných variantů:34)
Fašankové leto, veľkonočná zima,
jak sa divča vydá, veru bude jiná. —
(Bože můj, oče můj zvysokélro neba,
ked si mne dal zubi, teda mi daj chleba).
|
34) Důležitost variantů pro hlubší studium slovácké písně.a pro vědecké zkoumání vůbec, vysvitne, trvám, odborníku ihned. Ve snaze zapisovati hojné varianty — seč síly naše skromné stačily, řídili jsme se dle zásad prof. Hostinského a mistra Janáčka. Ač jsou to většinou písně taneční, nebylo nám dopřáno fixovati je ,,při muzice", při průvodu hudebním na fašanek! Nálada — dle odborných úsudků hudebníků, kteří mé fonogramy poslechli — dobrá, byla uměle vyvolána. Zpěváci znali také podepsaného před tím velmi dobře jednak z potulek jeho slováckých, jednak ze svého pobytu v řepě na Hané v okolí Kroměříže, kde již jako student gymn. sbíral se svou sestrou překrásné jejich písničky — tedy historie „cizího pána" zde úplně odpadá. — Písně v této práci uvedené notovány jsou dle fonogramu fixovaných fonautograficky jednak přístroji slavné Vídeňské Akademie věd (с. k. Phonogramm-Archi v), jednak strojem „Vindobona" (Wawrina Vídeň), na místech samých. V notaci byl mi horlivě nápomocen přítel, hudební skladatel PliC. Emil Axman z Chropině, který mimo to vzácnou radou a psaným slovem (viz jeho studie: „Vliv lidové písně na hudbu umělou", Pozor 1. 1. 1910; „Poznámky o Janáčkovi", Pozor, 28. 7. 1910; „Paberky z Hroznové Lhoty", Pozor, 7. 9. 1910; „Poznámky к lidové písni slovácké", Pozor, 1. 1. 1911; „Zachycování lidové písně fonografem" Český Svět VII. č. 24. atd.) uváděl mě do studia lidových písní. Za vše jsem jemu к nejvřelejším díkům zavázán!
35) Nov. Lhotecké písně zpíval Martin Sobek, 661etý, „gajdoš aj policajt".
36) Srv. Fašanky sa krácia . . . NR. 22.
|
|
