str. 45
sochorem sa opasuješ
a měchem sa podpíráš.
Hop, děvča, nemöje,
prehodím ta pres oje,
pres oje, pres osi,
hop, děvča, moje si.
|
Za darmo se celý tanec fašančárský neprovozoval, obyčejně za slaninu, vejce, obilí, peníze a pod. Po skákání šavle se odložily a domácí děvčata (a potom ,,kerý kerú zdrapí") protočila se v kole.
Vycházejíce ze stavení, kde byli štědře odměněni, zpívali následovně:
Spánem bohem, temu domu,
gde zme měli dobrú vúlu.
Spánem bohem, tej materi,
kerá chová hodné céry.
|
Měl-li fašančár v domě svou galanku, zazpíval (od ostatních doprovázen):
Tomu domu najpřednější,
gde je milá najmilejší.
|
Na návsi pokračovali v téže melodii:
Hora hora, dvě doliny,
lepší děvča, jak maliny.
Na maliny slunko svítí,
na děvčata krása letí.
Krása krása, kolíbá sa,
poť šohajko podívaj sá.
A co bych sa na to díval,
keď sem já k Vám nechodíval.
Chodil chodil, ale málo,
keď sem přišel, bylo ráno.
Ráno ráno raňušičko,
naše spaní malušičko.
(Srv. S2 631, ze Strání!).65)
|
Asi před 50 léty zakončováno bývalo provozování tance šablového komickou scénou t. zv. „vytínaním". Před domem již pronesena byla totiž
65) Srv. další „Hora hora dve doliny". (Sb. Mb. S. L, 12; SI. sp. H., 216.)
|
