Oba spisy Šubrtovy mají pro nás velikou cenu tím, že jsou pramenem pro poznaní síly a velikosti českých menšin a současně národních.poměrů na jazykové hranici a v tizemích smíšených. Nejsou založeny jenom na statistice úřední, která jak se nám opět letos zřetelně ukázalo, jest velice nespolehlivá, nýbrž podávají výsledky sčítání provedeného cestou soukromou hlavně zásluhou Národní Jednoty Severočeské. V tom jest jejich největší význam. Jsou však mezi oběma pracemi jisté rozdíly. Vývoj a život českých menšin založen jest na sčítání provedeném r. 1900 Národní Jednotou Severočeskou, spis druhý obsahuje namnoze data, která s čísly uveřejněnými z části v onom prvním díle nesouhlasí, a liší se dosti podstatně; tak, abych uvedl aspoň jeden příklad, pro kraj českolipský udává dr. Stumpf ve svém rukopisném díle a Šubrt podle něho ve Vývoji počet Čechů na 8405, Šubrt v Českých menšinách na 12405 atd. Rádi bychom věděli, jakým způsobem Šubrt śe svými spolupracovníky ke svým číslům přišel a proč se odchyluje od, výsledků soukromého sčítání Národní Jednoty. Toho se nikde neclovídáme, neslyšíme také o methodě příslušného šetření a nevíme ani, máme-li jeho čísla vztahovati k r. 1900 či snad к letům pozdějším. Někde se Šubrt spokojuje pouhým odhadem početní síly českých menšin; je to patrné na několika místech, ač toho nikde neříká. Jde-li nám o vědeckou přesnost, pokud jí lze zde docíliti, choval bych k Šubrtovi, kde se odchyluje, jistou dávku pochybnosti, třeba že napočetl více Čechů. Vadí mi zvláště některé nápadné rozpory, které musí otřást naší důvěrou ve správnost čísel Šubrtových.

V politickém okrese rumburském napočetl Šubrt 3303 Čechy. R. 1900 žilo v něm 2396 obyvatelů, kteří se narodili v okresích většinou českých. Připadá tedy na 1000 takovýchto obyvatelů 1379 Čechů zjištěných soukromým sčítáním. Tak vysokého čísla nedocílili jsme ani na Mostecku, kde přece naše posice jest nejsilnější, neboť tam na 1000 obyvatelů narozených v českých okresích připadá jen 1246 Čechů zjištěných soukromým sčítáním (923 úředním). Ne snad že bych číslo Šubrtovo pro okres rumburský pokládal za úplně nemožné, ale je tu zřejmý' nepoměr mezi Rumburském a ostatními okresy a patrně nějaká jiná methoda šetření; tu se mi daleko lépe hodí Stump-fovo číslo 2240. Něco horšího se přihodilo Šubrtovi (resp. jeho spolupracovníkovi) na Liberecku. Ve venkovském polit, okrese libereckém napočítal 7667 Čechů. R. 1900 bylo tu 10.570 obyvatelů narozených v okresích většinou českých, připadá tedy na 1000 takových lidí 727 Čechů. Kdo si vzpomene, jak již daleko pokročila organisace českých menšin na Liberecku, kdežto na Rumbursku je teprve v prvních počátcích, vidí zřejmě, že tato čísla Šubrtová jsou nemožná. Přijmeme tu číslo Stumpfovo (resp. Národní Jednot}') 10620, které mnohem spíše odpovídá skutečnosti, a divíme se, proč vlastně Šubrt zde šel svou cestou. A obdobné doklad}' bylo by lze ještě uvésti odjinud. Přiznávám velikou cenu práci Šubrtové, pro poznání českých menšin vykonal jako nikdo jiný před ním, ale ten, kdo pracuje vědecky a komu je vědecká pravda nade všecko, musí užívati jeho čísel, kde liší se od výsledků sčítání provedeného Národní Jednotou, velmi opatrně a s notnou dávkou skepse.

Kolik Čechů jest usazeno na německém území v Čechách a jaká jest tedý síla českých menšin, můžeme usouditi z několika pramenů. Nejmenší cenu mají výsledky úředního sčítání; nejenom že děje se při něm nezřízený nátlak na lidi hospodářsky odvislé, ale — co je horšího — sčítací orgány samy dopouštějí se podvodů. Mnohem spolehlivější jest sčítání soukromé, ale, jak se samo sebou rozumí, úplně bezpečné a bezvadné ani ono nemůže