a io. mého přehledu a není třeba dále tuto věc rozvádět!. Jen na jedno jest třeba ještě upozorniti. Jest jisto, že české menšiny, zvláště slabší a rozptýlené, podléhají také odnárodňovaní. Jakýsi obrázek o tom můžeme si učiniti ze sloupce 5., kde máme stanovený poměr mezi obyvateli narozenými v okresích většinou českých a počtem Čechů zjištěným soukromým sčítáním. Vychází na jevo, že nejvíce se drží v krajích hornických a některých krajích přilehlých, kde jsou české .menšiny kompaktnější, a pak na Liberecku, opravíme-li Šubrta, za to menší měrou v okresích zemědělských, i když jsou v nich početně silné a mají oporu v blízkém kraji českém, jako na Podbořansku, Žatecku, Dubsku, nejméně ovšem se udržují a nejrychleji poněmčují v okresích, v nichž tvoří jen poměrně malý zlomek obyvatelstva. Ovšem snad zde také spolupůsobila ta okolnost, že v takovýchto krajích těžko se provádí sčítání soukromé, a že tedy počet Čechů může tu býti se vší pravděpodobností a také jest vyšší. Nicméně na určitý' stupeň odnárodňovaní zdají se poukazovati i číslice sloupce 10, kde můžeme pozorovati značný rozdíl mezi okresy se silnými českými menšinami (Mostecko, Duchcovsko, Teplicko, Liberecko a j.) a okresy, v nichž český živel j est: rozptýlenější a slabší.

*

Primitive Paternity. The Myth of Supernatural Birth in Relation to the History of the Family. By Edwin Sidney H a r 11 a n d, F. S. A., Author of ,,The Legend of Perseus" etc. London, David Nutt 1909. Volume T. str. VIII + 325. Volume II. str. 328.

Před 16 lety prozkoumal znamenitý anglický etnolog v díle, jehož nadpis uvedl na titulním listě přítomné knihy, široce po všem světě rozšířenou báj o nadpřirozeném početí. Tehdy již vysvětlil báj tu tím, že základní její ideje, jakožto i pověry s ní souvisící, vznikly z nedokonalé znalosti aneb spíše z neznalosti nevyvinutého, prvotního člověka fysikalních svazků mezi otcem a dítětem. Nyní vrátil se E. S. Hartland к této tesi a dokazuje na základě ohromného materiálu, který mezi tím nakupili cestovatelé, misionáři, učení etnologové u divokých a polocivilisovaných národů asijských, afrických, amerických a australských: K tomu pak druží se zprávy zachované od spisovatelů antických, jakož též z ranního středověku.

E. S. Hartland neobmezil se ve svém díle pouze na báji o nadpřirozeném početí, než rozšířil své zkoumání na otázku o původu rodiny vůbec, o jejím vývoji a různých jejích stadiích a formách ve vývoji člověčenstva. A v tom tkví snad ještě větší význam tohoto díla než v řešení prve naznačeného problemu.

V našich pohádkách jest báj o nadpřirozeném početí nad míru rozšířený, obyčejně úvodní motiv. V 1. kap. svého díla (I, str. 1—29) snesl anglický učenec spoustu nej rozmanitějších bájí tohoto rodu, seřazených podle věcí oplozujících, různých zvířecích neb rostlinných, ba též kamenů, vlivem vody, větru, deště, paprsků slunečních atd. ze všech konců světa, a hned na konci jejím vytknul, že báj tato jest hluboce zakořeněna v mysli primitivního člověka všeho světa, než aby se dalo mysleti, že se z jistého ústředí rozšířila po zeměkouli. Kap. II. (I, 30—155) dokazuje, jakých po celém světě užíváno prostředků pro oplozování, pro rození dětí a jak zbytky toho zachovaly se podnes místy také u evropských národů, jak na př. v Gemerskú myslí, že nevěsta, která na počátku leta sní srostlé ovoce, porodí dvojčata, myšlenka rovněž