2. Martin Martinák. Koupil r. 1716 džbánkářský dům č. 65,. v němž později bydlila trojí generace džbánkářů Čamků. Jeho jmenovec Michael byl pravděpodobně toufarem a poměr Martina Martináka к Jánošovi, jenž určitě dosvědčen džbánkářem, ukazuje k tomu, že asi byli příbuzného' řemesla. Snad byl již ve Vyškově před r. 1716, ale jistě ne před r. 1709, neboť" toho roku narodil se syn jeho Jan, který není ještě zapsán ve vyškovské matrice. Zemřel 2471. 1742 ve stáří 70 let.

3. Michael Martinák. Poprvé dosvědčen jest 1-5./1. 1717, snad byl tu již dříve jako tovaryš a to by byl u Martina Martináka. Roku 1723 koupil od města morový lazaret, který upravil na džbánkářský dům (č. 62). S první ženou, která zemřela 11./11. 1720 měl dvě děti. Brzy na to se oženil podruhé, avšak sňatek jeho není zapsán v matrice vyškovské (ženil se tedy jinde). S druhou ženou měl ještě 7 dětí, z nichž Jakub byl později džbánkářem. Zemřel 27-/3. 1734 a ženu po něm si vzal Michael Hertl, snad jeho> tovaryš.

4. ŠimonJánoš jest první džbánkář, o němž máme určité doklady, že byl džbánkářem. Německý testament z r. 1750 jmenuje ho „Krügel-macher". Purkrechtní kniha z'r. 1736 „brüdrisch Geschirrmeister", z r. 1739 „brüdrisch Geschirrmacher". Byl velmi bohat. Měl dva čtvrtlány polí a dům na předměstí č. 112, vše bez dluhů, tak že se nedivíme, že půjčil r. 1725. Martinu Martinákovi 50 stříbrných rýnských. Dříve nežli přišel do Vyškova, pracoval asi v Bučovicích, neboť jedině tím si lze vysvětliti, že si vzal Kateřinu Patermannovu z Bučovic 1./7. 1726. S ní měl 6 dětí, z nichž tři zůstaly na živu a mezi nimi Šimon a Jan, pozdější džbánkáři. Žena mu zemřela 1./4. 1748, a on se oženil téhož roku v červnu s Marií Kolbabovou z Vyškova, po druhé. Zemřel asi r. 1750 ve Vyškově, jak vysvítá z opisu jeho německého testamentu. Tento německý testament mohl by někdo pokládati za projev jeho německého smýšlení. Avšak testament jistě německy zpracoval jen z úřední horlivosti p. syndicus, který s ostatním úřednictvem v té době šířil němčinu, jak mohl. Že Jánoš byl Čechem, ukazuje nejlépe jeho podpis na. německé obligaci Karla Mullera,37) v níž uvnitř označen je názvem „brüdrisch Geschirrmeister": „Simon Ganos rukogmy". Majetek svůj rozdělil spravedlivě mezi své tři děti, Šimonovi dal dům, Janovi čtvrtlán polí a Terezii druhý čtvrtlán polí. I v maličkostech na ně pamatoval rovným dílem. Za to, že synové dostali stříbrné knoflíky ku kamizole, Terezie dostala • stříbrný pás. Druhé své manželce poručil pouze 50 stříbrných. Testament dělal 14-července r. 1750. Publikován byl dědicům 11. srpna téhož roku. Patrně tedy v době mezi 8. červencem a 11. srpnem 1750 zemřel ve Vyškově, ač není nikde zapsán v úmrtní matrice. Ale jsou asi v matrice mezery, neboť tento zjev se opakuje v matrice několikrát.

5. Šimon Jánoš st. zemřel 2472. 1739 v 78. roce věku svého. Jest asi otcem předešlého džbánkáře, neboť bydlil v městě, kdežto ostatní Janošové, kteří nebyli džbánkáři, bydlili v přilehlých Křečkovicích a Brňa-nech. Snad byl také džbánkářem, neboť tehdy řemeslo a zvláště džbánkářské dědilo se obyčejně z otce na syny.

6. Michael Hertl, syn Kašpara Hertla z Ernsbrurmu v severním cípu Dolních Rakous. Vzal si za ženu vdovu po Michaeli Martinákovi 16./11. 1734 a s ní dostal dům č. 62. Proto .ko.upil pro nevlastního syna Jakuba Martináka dům č. 63 r. 1740. Avšak později přenechal Jakubovi dům č. 62.