Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 87



Bohužel, jsme v úzkých, máme-li určiti nádoby, které tito předcechovní džbánkáři vyrobili. Neboť jest velmi málo nádob, opatřených letopočtem před r. 1750. Ve Vyškovském museu jich jest jen 5 a jedině o jedné lze s jakousi pravděpodobností předpokládati, že jest původu vyškovského (džbán Ondry Polacha z r. 1714). Srovnáme-li džbán Ondry Polacha s pozdějšími nádobami určitě vyškovskými z 18. stol., shledáváme, že má všecky hlavní a charakteristické znaky vyškovské keramiky: 1. figurální ozdobu v květinovém polověnci nebo věnci. 2. Z figurálních ozdob má džbán Ondry Polacha již nejčastější ozdobu vyškovské keramiky, jelena. Jelen na džbáně Ondry Polacha jde klidně, kdežto později znázorňován byl častěji na vyškovské keramice v divokém skoku, jenž někdy dopadl dosti fantasticky. Ale i později jest známo hojně případů, kde jelen znázorněn jest, bud jak jde, nebo klidně stojí. Ze všech nádob z doby před založením cechu nejvíce se blíží džbánu Ondry Polacha veliký džbán z městského musea vyškovského, opatřený letopočtem 1755 a nalezený ve Švábenicích ú Vyškova. Uprostřed polověnce bohaté ornamentiky květinové (hrubšími rysy kreslené nežli na džbáně Ondry Polacha) jest figurální ozdoba: jezdec na koni, v hanáckém kroji z Vyškovská, kouřící z dýmky.

O ostatních nádobách, chovaných ve vyškovském městském museu nebo jinde, nelze říci nic určitého. Jsou to cechovní nádoby z r. 1721, 1733, 1.74i, které kromě cechovních odznaků uprostřed věnce nemají nic zvláštního, takže mohou býti i původu vyškovského i bučovického anebo snad hvězd-lického.

Snad ještě se najdou některé nádoby vyškovské z počátku minulého století, budou asi roztroušeny po různých museích. Z testamentu džbánkáře Šimona Jánoše vysvítá, že posílal svoje zboží jednak do Prostějova, jednak do Košic v Uhrách, ale též do České Kamenice.

Z nádob zachovaných můžeme tedy jenom dva džbány- určitě připsati předcechovním džbánkářům a to z r. 1714 a 1755.] (Pokračováni.)

    Josef Tvrdý.

LITERATURA.

Матерiалы по этнографш Россш. Подъ редакщей 0. К. Волков а. Томъ I. Издате ЭтнограФическаго ОтдЪла Русскаго ; Музея Императора Александра III. С.-Петербургъ igio. 40, str. XVII +215 +5.

Národopisné oddělení Ruského musea cis. Alexandra III. začalo po několika letech usilovné přípravné práce vydávati vlastní publikaci pod redakcí Dr. Th. Volkova, kustoda musejního. V úvodě předeslán jest podrobný přehled vší dosavadní práce na zřizování nové této vědecké instituce i Vší práce sběratelské. N. V. přinesl již 1906 v I. ročn. (str. 73—81) článek o tomto museu a také v pozdějších ročnících sledovali jsme jeho činnost. Ze zprávy vyjmeme pouze některé číslice: koncem r. 1908 počet předmětův získaných sběrateli musejními, koupí, darem, dosáhl 78.716, z nichž zregistro-váno 75.918; podle národnosti jest přes 27.400 předmětů velikoruských, přes 5000 malorus., přes 3000 bělorus., přes 32.600 od neruských národností říše Ruské; knihovna vzrostla na 11.660 svazků, sbírka negativů fotografických


Předchozí   Následující