Benedělů v Králové Poli, odkud přišli Benedělové zpět do Vyškova v 19. století.

12. Jan Langschwert zemřel 2. listopadu 1773 (24 r.) a označen „socius figuli".

13. M a t ě j Hertl, bratr džbánkáře Antonína Hertla narodil se 21. února 1752 a oženil se ve Vyškově s Kateřinou Haubtovou, dcerou Josefa Haubta, majitele domu č. 73. „Na cihelně", 14. listopadu 1775. Zemřel 30. května 1776 (24 r.) a označen „.figulus et inquilinus".

Talíře z konce 18. století malované barvami červenou, žlutou, zelenou. (Z mé sbírky.)

V poslední čtvrti osmnáctého století dostoupilo vyškovské džbán-kářstyí svého vrcholu, ne sice v kvantitě, ale v kvalitě vyráběných věcí. Christian rytíř d'Elvert9) udává, že na konci 18. století vyrábělo ve Vyškově 6 mistrů ročně 22.600 kusů, kdežto na počátku devatenáctého století 23 dělníků vytvořilo ročně 98.000 kusů. Jakost výrobků vyškovských v této dobějstojí výše nežli všecka ostatní lidová keramika moravská. Vyškovské věci této doby vynikají krásným polevem, rovnajícím se téměř holičskému, pestrou barvitostí, pečlivou malbou a ušlechtilostí forem. Všude vidíme, že mistři vyškovští znali dobře výrobky holičské a chtěli se jim svým zbožím přiblížiti. Konkurovati s nimi ovšem nemohli a také nechtěli, poněvadž byli odkázáni na zcela jiné odběratelstvo nežli Holič. Avšak v lidových vrstvách byla vyškovská keramika velmi oblíbena, o čemž svědčí právě ohromný počet vyrobených nádob. Holičská keramika vyniká zvláště přesností a podrobností malby, kde vše je stínováno a konturováno. Vyškovští džbánkáři počínali si v té příčině volněji, neměli také na provedení podrobností tolik kdy —■ a snokojili se často menší podrobností, ba leckde jenom