naznačili barevně několika smělými rysy květinovou výzdobu. Z moderního uměleckého stanoviska neklesají tím umělecky, poněvadž seznám nejedná dnes tak o vystižení všech podrobností jako o jediný celkový dojem, v němž vystižena harmonie a výraz barev.

Vedle holičského vlivu trvá dosud v malbě figurální, zvláště svatých postav hvězdlický směr; který zanesl do Vyškova František Bartošek. Nej-patrnější je tento vliv na t. zv. morkovickém džbáně cechu soustružnického. Ovšem nesmíme si mysliti, že všichni džbánkáři takto malovali. Ti, kteří pracovali červenou barvou a jimž se hlavně jednalo o barevný dojem, spo-

Mísa z konce 18. století malovaná barvami červenou, zelenou a žlutou. (Z mé sbírky.)

koj ováli se s figurální malbou leckdy dosti primitivní. Vyškovská keramika není ani v této době jednotná, řídí se individuahtou jednotlivého mistra, dále tím, kde se vyučil a pro jaké zákazníky pracoval. Nádoby pro cechy a lepší odběratele, zvláště ku slavnostním příležitostem, prováděny zajisté s větší pečlivostí nežli obyčejné zboží, jež se prodávalo o výročních trzích a poutích. Tak se stává, že od téhož mistra máme věc velmi krásně provedenou, buď dílo mistrovské anebo příležitostní, a vedle toho věci zcela obyčejné.

Za třetí působí stále ještě vliv bučovický. Avšak právě v této době