Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 148

2. Isidor Machain, syn džbánkáře Václava Machaina nar. se asi 3./4. 1789 ve Vyškově. Mistrem se stal asi r. 1811, neboť téhož roku se oženil ą koupil dům č. 70 od Jana Patermanna, jejž podržel až do své smrti. Žena jeho nazývala se Zuzana, a byla dcerou Martina Sommra, hrnčíře ze Krtin, který později se přistěhoval do Vyškova. Dětí s ní měl šest, z nichž Karel Václav se stal džbánkářem ve Vyškově. Zemřel 9./12. 1833, 44 roků stár na vodnatelnost. Isidoru Machainovi můžeme přičítati velký džbán z musea vyškovského, označený letopočtem 1816 a písmeny I. M. Džbán jest ozdoben obrazem ukřižovaného Krista na oltáři v barokním rámu, kolem něhož jest symmetricky rozloženo několik planých růží. Sloh je podobný slohu Jana Čamka, avšak schází mu purpurový odstín červené barvy, barva jeho je matná a mdlá. Vdovu po Isidoru Machainovi si vzal Jan Slovák, džbánkář na znojemském předměstí „Novosadech" (stár 50 г.). Tento sňatek poukazuje na styky mezi džbánkáři vyškovskými a znojemskými resp. jihomoravskými. Zdá se, že zvláště užívání červené barvy přešlo na jih Moravy přes Vyškov.

3. J a n P a t e r m a n n st. nar. se asi r. 1765, 2Ö./8. 1793 oženil se s Marií Prokšovou o 20 let starší vdovou po zemřelém džbánkáři Františku Prokšovi st. Téhož roku stal se mistrem, neboť s manželkou obdržel též dům č. 70. Po devítiletém manželství mu žena zemřela (28./7. 1802), a on se oženil 24./9. 1802 po druhé s Janou Brixovou z Ivančic. Svůj dům č. 70. prodal r. 1811 Isidoru Machainovi a téhož roku koupil dům č. 66. od Antonína Štroblíka. Tento dům předal svému synu Janovi a sám si ponechal dům č. 78, jejž koupil r. 1824. V tomto domě také zemřel 6./1. r. 1841, 76 r. stár. S první ženou neměl dětí. s druhou měl 6 dětí. Současně však měl r. 1810 nemanželské dítě se svou švakrovou.

Patermann pocházel ze staré hrnčířské rodiny z Bučovic. Nedivíme se tedy, shledáme-li, že pracoval ve slohu bučovickém s geometrickým ornamentem. Takovým způsobem je pracován džbánek v zemském museu království českého, označený letopočtem 1829 a písmeny I. P. Barev užívá: hnědé, žluté, modré a zelené. Týmiž barvami je proveden žehnáček (sv. Veronika) z r. 1827 a označen též písmeny I. P.6) Můžeme tedy obě práce přiř-knouti Janu Patermannovi st.

4. Jiří Fischer ml., syn džbánkáře Jiřího Fischera, nąr.se 3Y4. 1788. Mistrem se stal asi r. 1816, neboť téhož roku obdržel po + otci dům č. 67. Za manželku měl Annu, dcera Josefa Maye, obchodníka z Prostějova, s níž měl třináct dětí. Zaznamenán je v daňových seznamech z r. 1825—27, a r. 1833 s jedním tovaryšem. Avšak pravděpodobně vzdal se po r. 1833 řemesla džbánkářského. Nalézáme ho totiž s označením obchodníka s plátnem v matrice r. 1835 a zemřel 4./8. 1844 jako výběrčí mýtného na kroměřížské silnici.

Tento Fischer bude asi původcem džbánu vyškovských obuvníků z r. 1826 označeného dle zpráv J. F. Nevím ovšem, jak džbán vypadá, poněvadž jsem po něm marně pátral.

5. Ignác Plosa (Plosza, Ploza) st. pocházel z Kutné Hory a přišel do Vyškova jako tovaryš. Zde se oženil 3. října 1802 s Marií Mačhai-novou, vdovou po džbánkáři Václavu Machainovi. Dětí s ní neměl. Po druhé ženil se 7./5. 1809 s Josefou, dcerou Martina Sommra, hrnčíře ve^Křtinách,


6) Ve sbírce JUDra Ant. Javůrka ve Vyškově.

Předchozí   Následující