S@149

takže se stal švakrem svého nevlastního syna. S touto měl jediného syna Ignáce, který se stal také džbánkářem ve Vyškově. S první manželkou obdržel dům č. 64, v němž bydlil až do své smrti. Zemřel 17./8. 1834 ve věku 64 let. Jakým způsobem pracoval, určitě říci nemůžeme.

6. Josef Machain, syn džbánkáře Václava Machaina, nar. se 15./8. 1796. V živnostenském seznamu z r. 1849 praví se o něm, že provozuje živnost od r. 1819. Téhož roku se ženil (I5./8. 1819) s Annou, dcerou po + Matěji Fialovi, zámečníku z Vyškova. Od r. 1820 stal se majitelem domu č. 74 ,,Na cihelně". S touto manželkou neměl dětí; zemřela 4./io. 1835. Po druhé se oženil з./г. 1836 s Františkou Štroblíkovou, o 3 léta starší vdovou po džbánkáři Antonínu Štroblíkovi. Zemřel 2./9. 1854. Od Josefa Machaina bude asi pracován džbán z r. 1819 7) označený písmeny A. M. Ježto jsou to začáteční písmena jména jeho manželky a ježto rok 1819 jest rokem jeho sňatku, jest asi tento zajímavý džbán darem ženichovým nevěstě, čemuž by nasvědčovala též ženská podoba na svrchní části džbánu. Džbán jest malován jedinou barvou modrou a jsou na něm všecky výzdoby, charakte-risující empirovou dobu vyškovské keramiky: jelínek ve skoku, klikatý ornament a hrádek. Dle tohoto džbánu mohli bychom přičítati Josefu Machainovi mnohé džbány a talíře s modrými jelínky ve skoku, které jdou až do let padesátých.

7. Ignác Čamek jest synem džbánkáře Jana Čamka. Nar. se 26./7. 1800 jako jedno z dvojčat, když již otci bylo 60 let. Ženil se stár 28 let s Annou, dcerou Antonína Fridricha, barvíře z Vyškova, 10./2. 1829. S manželkou, která ho přežila, měl 6 dětí, z nichž nejstarší Rudolf stal se také džbánkářem ve Vyškově. R. 1829 obdržel dům po otci č. 65 a téhož roku se stal asi mistrem. V seznamu daně výdělkové z r. 1825—27 není ještě zaznamenán on, nýbrž jeho matka, kdežto v seznamu z r. 1833 jest již mistrem a pracuje s i tovaryšem. Seznam živnostníků z r. 1849 Praví sice o Anně Čamkové, že provozuje živnost od r. 1820. To jest jistě omyl, ač-li se nepočítá také doba, kdy její muž jako tovaryš vedl řemeslo své matce. Od tohoto džbánkáře máme poměrně nejvíce nádob zachováno, neboť měl chvalitebný zvyk označovati hojně své výrobky začátečními písmeny jména nebo dokonce celým jménem. Tak jest celé jméno IGNATZ CZAMEK na míse z uměleckoprůmyslového musea v Brně z r. 1832 inv. č. 9271. Kromě toho má toto museum od téhož mistra talíř z r. 1828 č. 9270, z r. 1828 č. 9004 a z r. 1827 č. 4042. Ve své sbírce mám též talíř z r. 1827, v zadu kromě letopočtu označený začátečními písmeny I. C. Charakteristickým znakem všech těchto mís a talířů jest modrá barva, přesná kresba a klikatý ornament krajový. Uprostřed bývá obyčejně hrad nebo nějaký dům. Klikatý ornament na talíři z mé sbírky má krajkový ráz a témuž rázu odpovídá jemně prohýbaný kraj.

Znám také džbán ze soukromé sbírky, označený letopočtem r. 1829 a datem 8. februáru. Jest to modrý džbán s prohýbanými stěnami a s válcovitým otvorem uprostřed, procházejícím z jedné strany ke druhé. Na obou stěnách je otvor zakončen prolamovanými hvězdami. Džbán jest ozdoben modrou kyticí, z níž obzvláště vynikají zvoncovité květy. Na vrchu i dole je empirový klikatý ornament. Vše provedeno v jemné bledé modři, a džbán vyniká skvělým polevem. Poněvadž Čamek měl téhož roku 10./2. sňatek (u jiného džbánkáře v tomto měsíci se nepřihodila žádná významná událost), jest to bud Čamkovo dílo mistrovské nebo dar nevěstě.