Českoslovanském podobizna zesnulého — blahé paměti — dra Otakara Hostinského. Výměna v uplynulém roce byla nově zahájena se sl. král. bav. Akademii věd v Mnichově, museem cara Alexandra III. v Petrohradě, museem okresu Hlineckého a klubem Za Starou Prahu. Celkem rozesíláno bylо 210 exemplárů výměnných a 716 výtisků členům Společnosti. Z musejního skladu darovány byly publikace městskému archivu v Praze, Exchange departement university library of Berckeley-California a pp. Andrée Chera-damovi, Leonu Cholletovi, F. V. Kodymovi a William Ritterovi.

Národopisné Museum Českoslovanské pokračovalo dle možnosti v e v i-d e n c i sbírek soukromých, z nichž 5 nových sbírek prohlédli bud členové rady nebo úředníci musejní a podali jejich stručný popis, v jednom případě akad. malíř р. M. Jiránek i náčrty vynikajících kusů takové sbírky.

Popis svého materiálu národopisného pro ústřední inventář českých sbírek národopisných zaslala v r. 1910 sl. musea města Benešova a města České Třebové.

V řadě případů poskytnuty byly z- Národopisného Musea Českoslovan-ského informace jiným ústavům i jednotlivcům, zjm. také do ciziny. Mimo to obeslalo Národopisné Museum oddělení cizineckého ruchu na j u-bilejní lovecké výstavě ve Vídni. Ze styků s cizími musei opětně třeba uvésti, že bylo ještě pokračováno ve sbírání materiálu ná doplněnou českého oddělení v národopisných sbírkách musea cara Alexandra III. vPet r ohradě. V tom směru dary nebo sprostredkovaním museu přispěli sl, městská rada v Jindřichově Hradci, musea v Humpolci a v Klatovech a pan Zdeněk Hanačík, správce velkostatku v Myštěvsi u Hořic. Z českých museí navštívil prof. dr. K. Chotek krajinská musea v Táboře, v Soběslavi, zemské museum Františkovo v Brně a slovenské museum v Turč. sv. Martině a tajemník Aug. Žalud museum města Benešova. Z museí j ino národních navštívil prof. dr. K. Chotek národopisná musea v Pešti, Záhřebe, Sarajevu, Bělehradě a Sofii. Mimo zkušenosti v oboru musejní administrativy, jež byly ziskem jeho cesty, podařilo se mu též navázati s uvedenými musei styky pro případnou výměnu, zjm. fotografií a pro sprostredkovaní materiálu národopisného z juhoslovanských zemí, jimž musea, ta slouží. Konečně z vnější činnosti musejní buď připomenuto, že člen musejní rady, univ. prof. dr. Jiří Polívka zastupoval Společnost Národopisného Musea Českoslovanského v odborných, vědecky organisačních poradách slovanského sjezdu v Sofu.

Agenda kancelářská vykazuje za rok 1910 v dopisech došlých 1095 čísel, v odeslaných 4430 čísel.

Správu Národopisného Musea Českoslovanského řídila musejní r a d a, v jejíž presidium byli zvoleni předsedou továrník p. A. Häusler, místopředsedou univ. prof. p. dr. J. Gruber, jednatelem univ. prof. p. dr. V. Tille, pokladníkem univ. prof. p. dr. J. Matiegka. Když p. tov. A. Häusler pro nedostatek volného času nepřijal funkce predsednícke, bylo ustaveno presidium tak, že zvoleni pp. předsedou prof. dr. Josef Gruber, místopředsedou univ. prof. dr. J. Zubatý, pokladníkem tov. A. Häusler a jednatelem prof. dr. V. Tille. Mimo pány již uvedené zasedali v musejní radě pp. ing. J. Herain (zástupce města Prahy), prof. dr. K. Chotek, univ. prof. dr. J. Jakubec, akad. malíř M. Jiránek, univ. prof. dr. A. Kraus, univ. prof. dr. L. Niederle, uůiv. prof. dr. J. Polívka, arch. V. Roštlapil a vi. rada arch. J. Stibral (zástupce ministerstva kultu a vyučování).