str. 70
rové, slepované, znázorňující lidové a historicky památné stavby polské — (u nás, pokud se děti baví slepováním, musí slepovati různá „švýcarské" a „severoněme-cké" domky). Rusové zastoupeni jsou četnou sbírkou a to jak primitivních hraček lidových, tak charakteristických výrobků ruského domáckého průmyslu. Z národu nám nejbližších vystavují: srbské museum v Budyšíně lužické loutky krojové a lidové primitivní hračky; Slovensko representují jenom hliněné hračky z Myjavy a Hontu, malá skupina hraček dřevěných a krojové loutky z Bardejova. Pro srovnání zakončuje výstavku několik fotografií exotických, primitivních hraček ze sbírek musea Náprstkova. — Na výstavku — mimo uvedené již výrobce hraček a ústavy — zapůjčili některé předměty: musea v Chrudimi a v Klatovech, slč. A. Černá, uč., F. Neumannová, uč., M. Wanklová a pp. Ješek Hofman, spis., O. Vondráček, arch., a družstvo „Zádruha" v Praze. z.
@-------------------
Technické Museum v království Českém počalo právě vydávatí svůj Věstník. Nový musejní list je kvartálník. Poslání jeho, jak svědčí obsah prvého čísla a úvodní slovo představenstva, je předem propagační a organisační. Mimo to však Věstník slibuje přlnášeti též studie historické o vývoji české techniky. z.
@-------------------
Musejní jednota v Kolíně zahájila opětně svou činnost. Zabezpečen jí příspěvek od obce (ročně 250 K) a od okresu (600 K). Hlavní péčí Jednoty je nyní získati přiměřené místnosti pro vystavení musejních sbírek. Jednota se uchází o starou školu u kostela sv. Bartoloměje a je naděje, že ji obec pro účely musejní propůjčí. z.
@-------------------
Městské historické museum v Plzni otevřelo 21. ledna 1912 výstavu českého obrození, která některými památkami literárními tanguje také národopis. — Společnost pro národopis a ochranu památek v Plzni chystá na duben 1912 výstavu národopisnou západních Čech. z.
@-------------------
Městské museum v Táboře získalo v r. 1910 další místností v radnici, dosud slouživší с. k. cejchovnímu úřadu. V místnostech těch budou sbírky přírodopisné a prehistorické, jejichž dosavadní síň je vyhrazena pro měšťanský interieur. Dále získalo museum síň po městské knihovně, v níž umístilo sbírky oddělení církevního. Síň, dosavade památek církevních, věnována památkám místních spolků a památkám doby obrozenské. Nově bylo v r. 1910 založeno oddělení hudebních nástrojů. Z ostatní činnosti musejní je uvésti další prozkoumání mohyl ve Skrýchově, vykopávky v Rybové Lhotě a na Kozím Hrádku (uč, Švehla) a pořizování nákresů starobylé domovní klenby a mazhauzů, dosud dochovaných ve starých domech táborských (uč. V. Boušek). Inventář musejní dostoupil 10.696 čísel, z nichž nově přibylo 616 (z toho darem 239 kusů). Museum požívalo podpory města (800 kor.), městské spořitelny (1000 kor,), okresního zastupitelstva a občanské záložny (po 100 kor.). Navštívilo musejní sbírky 4026 osob. Příjem byl 3549.06 kor., vydání 2343.95 kor. Ředitelem musea je prof. Alex. Bernard. z.
@-------------------
Poslední číslo „Časopisu mus. slov. Spoločnosti" otiskuje zprávu o činnosti v r. 1910, která byla předložena valné hromadě v srpnu 1911. Členů měla „Spoločnosť' 697, tedy o 38 více než v roce předchozím. Musejní sbírky vzrostly celkem o 2679 předmětů, z nichž darovaných bylo 2290, koupených 389. Oddíl národopisný a starožitnícký vzrostl o 556 kusů. Příjem byl 6909'42 kor.; k tomu pokladní hotovost z r. 1909 per 14.358'99 kor. Vydání bylo 6015'90 kor., tak že pokladní hotovost koncem roku činila 15.252'51 kor. Na musejní budovu se sešlo 2525'27 kor.; běžné výdaje na budovu byly 134Г81 kor., tak že 1183"46kor. mohlo se užiti na splátku dluhu za stavbu musejní budovy. Na budově vázne ještě 2742-13 kor. z.
@-------------------
Koncem prosince 1911 otevřelo Towarzystwo Ludoznawcze v Poznani svoje sbírky, kterým zatím poskytlo přístřeší museum im. Mielźyń-
|
|
