(176 sl.), o islandských zvycích při křtu a smrti (373—389), o vánočních svátcích a novém roce ve Finsku (390 sl.), o totemismu (44У sl.), různé o mytologií severské od Axel Olrika (548—593) a j., o můrách a vlkodlacích (594 sl.), o vidění ve středověké literatuře (421—448), o pohádce o útěku před obrem od A. Aarne (756 sl.) a j,, o různých písních, o mečovém tanci (738—-756) a jiných tancích, — 2. Byl jubilantovi věnován nový sv. F. F. Communications No. 5—7 1911. Obsahuje seznam variantu finských pohádek zaznamenaných do r. 1908, který vypracoval Antti Aarne (str. 168.). Na přiložené mapce znázorněno, jak pokročil výzkum lidových tradic ve Finsku. Jak ohromná práce, bezpříkladflá na celé zeměkouli byla tu vykonána, vysvitne z toho, že bylo do 1. ledna 1908 zapsáno přes 26.600 pohádek, a tento počet vzrostl ještě od té doby o několik tisíc. Podle vzoru řečeného finského učence vypracoval tu dále Oskar Hackmann katalog pohádek finských Švédů (str. 38).

V Národopisném Museu Česko slovanském otevřena byla v prosinci 1911 výstavka hraček, která potrvá až do února 1912. Výstavka setkala se s živým zájmem a účastí. Vztahuje se, jak Věstník již oznámil, nejen na hračky české, nýbrž i na jínoslovanské a to jak na hračky lidové, tak i na hračky umělé, ať již prosté výrobky lidového domáckého průmyslu nebo práce umělecké, navazující bud tvarem, bud výrobní technikou na hračky lidové. Výstavka je umístěna ve velké přízemní síni (XXII.) hlavní budovy musejní. Exposice její rozděleny jsou ve tři oddělení, z nichž prvá dvě vyplňují hračky české z Čech a Moravy, oddělení třetí obsahuje hračky jinoslovanské. Hračky jsou tedy vystaveny dle svého původu a v mezích tohoto roztřídění rozeskupeny v samostatné oddíly hračky lidové a hračky umělé. Oddělení hraček českých na prvém místě předvádí vlastní hračky lidové, t. j. takové, které jsou dětem vyráběny doma nebo které si děti samy zhotovují. Jsou to hračky, zajímavé právě svou primitívností. Dvě skříně hraček těch, u nichž po většině tvar a vzhled je věcí druhořadou a rozhoduje jen, jak hoví účelu hry (jsou to na př, luky, pušky ze šindele, špačci, míče z chlupů a p,), jsou většinou z majetku městského musea v České Třebové a p. J. Ty-kače, říd. uč. v. v., jenž také připravil jednotlivé kusy toho oddělení velmi vhodně a názorně к vystavení. Hračky papírové jsou tu z kolekce p. F. Homolky, uč. Další stupeň ve vývoji hraček předvádějí výrobky lidového průmyslu: jsou tu z Čech dřevěné hračky západočeské (ze Skašova, z výročního trhu v Nové Kdyni, z Domažlic), středočeské (z Příbramě a z Prahy), severočeské (z Hořicka) a východočeské (z Chrudimská, z Dědové a z Krouné); z Moravy jsou hračky dřevěné z Nového Města, z Valašska, z Vysočiny Drahanské a z Vracova (zvláště zajímavé, primitivně řezané koně a korby). Hračky hliněné jsou z Čech z Domažlická (a to nejen obvyklé nádobíčko, velmi pěkných tvarů, nýbrž i figurky), z Klatov (pestře pomalované nebo pokrývané vatou: beránci), z okolí pražského a z Moravy z Vyškova a z Nového Města (pěkní pomalovaní ptáčci jednotlivě i v celých skupinkách) a z Valašska. Mimo to z Čech jsou i figurky oblékané (z Klatovska], Hračky skleněné, které však asi nepřicházejí na trh (sklář; dělají je svým dětem nebo návštěvníkům skláren „na památku"), z Hořicka (píšťalky), z Krkonoší a z Plzeňska. Mezi hračkami pražskými jsou vystaveny i dvě hračky z vykopávek v Praze (středověká hliněná nádobka a dřevěná panenka rázu renesančního). Samostatnou skříň zaujímají hračky ovocné a těstové (z Prahy, z Pacova, Klatov, Roudnice a z Hukvald). Hračky umělecké jsou převahou dřevěné, bud1 soustruhované nebo řezané). Vystavují je Arsa, Artěl, Družstvo pro výrobu hraček v Hořicích, museum v Novém Městě na Moravě, odborná škola pro zpracování dřeva ve Val. Meziříčí a pp. J. Baruch, posl. um.-prům. školy, F. Brumovský, řezbář, K. Němec, akad. malíř, V. Švarc, akad. malíř, pí. Mikanová-Urbanová, akad. mal. a slč. Minka Podhajská, akad. malířka. Mimo to vystavuje hračky pletená p, J, Opit z Bakova a hračky z výdunků p. L. Švarc, učitel. Z hraček jínoslovanských jsou vystaveny hračky jihoslovanské (srbské, chrvatské a slovinské), vesměs lidové a většinou hliněné, hliněné lidové hračky rusínske, polská hračky (několik lidových hliněných, bohatá kolekce odborných škol v Kulikach a v Javorově, oblékané, krojové loutky slč. Bierkovvské, akad. malířky v Suchá, a hračky papi-