str. 100
venského domu, jaký po dlouhé věky, než právě přišel obrat v XIX, století, byl základním typem po celém moravském Slovensku. Jemu věnuji následující popis, při čemž doplňuji veletské a uherskobrodské poměry hojnými paralelami z jiných obcí slovenských, vybranými jednak z autopsie, jednak ze zpráv, jež mi už před lety, kdy jsem se látky této počal všímati, zaslala řada pánů profesorů, učitelů a studujících, působících na Slovensku nebo pocházejících z jednotlivých obcí slovenských.1)
Starý selský dům ve Veletínách vyvinul se tak, jako jinde na dolním Slovensku z prvotní zcela primitivní jedno jizbové chaty, která je základním útvarem pro vývoj celého domu slovanského a kterou ještě nalézáme zachovanou na několika místech Slovanstva, na př. na Balkáně nebo v Karpatech, u nás v druhém stupni chaty kopaničár-ské. Chata ta skládala se z jizby a síně (obr. 1.).
Tento stupeň, zachovaný na Slovensku ještě v kopanicích na Malých Karpatech, existuje v kraji nanejvýš jen výjimkou u lidí zcela
1) Už r. 1895 obrátil jsem se dotazníkem na několik pánů, většinou tehdy universitních studujících, z nichž-mi poslali odpovědi pp. F. Lunga ze Skoronic (cenné zprávy), L. Janík z Luhačovic (cenné), V. Polášek z Dolněmčí, J. Kučera učitel ve Veletínách, pí. Šebestová z Pavlovic, E. Folprecht z Lanžhota, Fr. Koželuha z Bojkovic, dr. Čermák z Břeclavi, Šf. Novák z Ostrovánek (cenné).
Neznám z částí jejich stavu a bydliště a děkuji jim pod touto starou adresou. Dále jsem se r. 1907 obrátil na některé pp. profesory středních škol na Slovensku s prosbou, aby dali dospělejším žákům selského původu dobrovolný úkol, popsatí vnitřek rodného domu. Běželo mi hlavně o variace nomenklatury. Prosbě mé vyhověli následující pp. kolegové a tehdejší jejich žáci, jimž všem tímto zároveň děkuji: řed. J. Klvaňa v Kyjově zaslal od žáků zprávy ze St. Břeclavě (Krásný), Lanžhota (Krásný), Šardíc (anonym.), Dubňan (Chludil), Svatobořic (anon.), Zarosić (anon.), Stavěšic (an.), Zarazíc u Veselí (Šmíd), Vracova (an,), Vacenovic (A. Ingr). Z Valašského Meziříčí prof. Fr. Volín zaslal zprávy z Lužné u Vsetína, Skalicky u Hranic a ze Strážnice beze jmen žáků. Z Uher. Brodu prof. L. Seitl zaslal zprávy ze Sv. Sidonie (an.), Nedašové Lhoty (Ročák), Lipiny (an.), Záhorovic (an.), Lipového (K. Hamalčík), Slavičína (O. Žallmann), Šanova (Pátal J.), Malé Lhotky u Napajedel (an.), Nové Vsi u Ostrohu (Fr. Kunovjánek), Březolup (an.), Starého Města (V. Novák), Jarošova (C. Blaha a J. Bednář), Kunovic (Hráček), Nedachlebic (Dovrtil), Kunovic (Fr. Štěrba), Babic (Q. Svoboda), Bzové (Formánek), Veletín (VI. Kepert), Slavkova u Brodu (an), Nivnice (Jan Straňák), Starého Hrozenkova (Stra-ňák), Vyškovce (an.), Žitkové (V. Viceník), Brezové (an.). Z Příbora poslal mi prof. reálky dr. V. Severa zprávy z Větřkovic (F. Matula), Studénky (A. Andrla), Kopřivnice (J. Veřmiřovský), Štramberských pasek (V. Hrabovský), Bzové (V. Rosík), Petrovic (an.), a profesor učitelského ústavu С. M. Škroch popisy ze Svébohova u Zábřeha (J. Kolář), Vojtěchova u Konice (Fr. Vysloužil), Bílovic (B. Knésl), So-vadiny u Holešova (M. Herman), Bystřice pod Host. (J. Hostaša), Brňova u Val. Meziříčí (J. Gillar), Halenková u Vsetína (D. Berg), Lipová u Strážnice (an.), Bi-niny u Val. Meziříčí (an.), Horní Bečvy (an.), Tuchyně u Trenčína (an.), Vel. Karlovic (an.), Veřovic (J. Dušek), Dol. Bečvy (an.), Lutoniny u Vyzovic (J. Vrána), Suché Lozy (an.), Nedachlebic (an.), Chylić u Ostrohu (an.), z Nevšové (Fr. Šulc). Cena těchto zpráv je přirozeně různá. Některé jsou bezcenné, jiné mají aspoň jadérko dobré a zejména zachycují růzností nomenklatury. Dobré zprávy došly mne z brodské reálky. Několik zpráv bylo však zvláště cenných a obsažných, zásluhou vzácné horlivostí, s jakou se ujal mé žádosti p. prof. Škroch v Příbore, který měl patrně také ve svých nastávajících učitelích pracovníky dospělejší a vnímavější pro předložené otázky. Nejlepší popisy poslali L. Janík z Luhačovic, J. Dušek z Veřovic a anonymové z Nedachlebic a Chýlíc. V celku nebyla cesta mnou nastoupená bez úspěchu a dala by se opakovati i jinde. Materiálu těchto užívám dále občas tak, že jméno autora zde uvedeného uvádím v závorce s připojeným jménem dědiny, k níž se zpráva vztahuje.
|
|
