pravdivosti, spoléhajíce se na celý ten učený aparát, pomocí jehož se k nim dospělo. Pěkný doklad takového případu poskytuje nám vývoj uherských národností, hlavně změny terrítoria, jež zaujímají jejich sídla.

Před 10 lety vydal Pavel Balogh velkou vědeckou knihu, 1113 stran čítající, „A népfajok magyarországon", věnovanou studiu národnostních poměrů v Uhrách. Balogh probírá komitat za komitatem, osadu za osadou a u každé stanoví její národnostní i konfesijní složení, jakou má národnostní (konfesijní) většinu a které národnostní (náboženské) menšiny a v jaké síle v ní žijí. Vedle toho zároveň udává, jaký národní ráz měla každá osada kolem roku 1850, kdy — jak známo — podniknuto bylo důkladné šetření jazykových poměrů v celé říši, a všímá si v důsledku toho těch obcí, které od té doby změnily své národní většiny do r. 1890, neboť jeho kniha, ač vyšla r. 1902, založena jest na výsledcích sčítání z tohoto roku. Tato část jest arci nejzajímavější a také předem můžeme čekati, že se jí bude věnoVati nejvíce pozornosti. Balogh výsledky, к nimž dospěl, sestavil na str. 949 a 950 své knihy, a jsou takové:

Osady, jež byly kolem roku 1850 většinou

Resultat je překvapující a neočekávaný. Podle toho s největším ziskem uzavírají účet Rumuni, neboť získali 362 obcí a ztratili jich jenom 65, tak že mají čistý zisk 297 osad. Nejnápadnější změna v jejich prospěch se stala v Sedmihradsku, kde.se prý porumunštílo dokonce 300 maďarských obcí. Pak postoupili Slováci na účet Rusínů, kdežto ztratili 33 osad Í89—56) ve prospěch Maďarů, a Němci proti Maďarům, Srbům a Chrvatům. Nejpodívnější jest pasivní bilance Maďarů, získali podle toho sice 261 osad, ale současně prý pozbyli 457 obcí, takže celková jejich ztráta by dělala 196 osad; Maďaři postoupili podle Balogha sice na úkor Slováků, Rusínů, Srbochorvatů i Slo-vinců, za to však ztratili proti Němcům a velmi citelně proti Rumunům.