Již tento pouhý výsledek nás naplňuje nedůvěrou. Jak je možná tato maďarská ztráta, když pro rok 1850 udává se nám 36.5 procent Maďarů v Zalitavsku a roku 1890 bylo jích napočítáno 42.8 procent (r. 1900 45-4 proc.)? Je sice možno, že celkový národnostní vývoj v zemi neshoduje se s postupem určitého národa v obcích. Jasný doklad toho vidíme ve Slezsku. Co se v Rakousku provádí sčítání podle obcovacího jazyka, klesá rychle poměrné zastoupení Němců v této zemi přes to, že terrítoriálně jsou Němci na postupu. Příčina toho leží ve zcela různém vývoji národnostní oblastí německé na jedné a české a polské na druhé straně. Jazykové území německé silně se vylidňuje, naproti tomu slovanské Těšínsko má velmi mocný vzrůst obyvatelstva. Podle celkových výsledků zemských se utěšujeme, že ve Slezsku jsou Němci na ústupu, ve skutečnosti však nabývají půdy a Slezsko se silně germanísuje. Ale něco podobného nemáme v Uhrách, aspoň v takové míře nebylo prokázáno pro léta 1850—1890. Dojista není vývoj jazykových oblastí v Uhrách stejný a zvláště v poslední době najdeme nápadné rozdíly; ale přibývalo ve skutečnosti jednotlivým národnostním územím v oněch letech, <> něž tu jde, obyvatelstva měrou tak různou, že by resultát Baloghův byl správný?

Vidíme hned, že není tomu tak a že tedy to, co praví Balogh, nemůže býti pravda- Přes to jsou jeho tvrzení přijímána, třeba nikoli s plnou důvěrou a s jistou skepsí, ale přece „jenom jsou přijímána, poněvadž podle slov Niederlových, jeho práce jest „bez odporu vážná a znamenitá." Tak hned roku následujícího prof. Níederle ve své „Národopisné mapě uherských Slováků" celý výsledek Baloghovy studie uvádí, ovšem doporučuje jeho kontrolu. A sám v jednom případě dokázal nesprávnost jeho výsledků, když 3 osady krašovanské uvádí mezi osadami českými, takže tím odpadá český zisk 3 obcí. R. 1904 vydal Joan Russu Sirianu knihu „Románií din statui ungar" a tam se v oddíle, nadepsaném „Cuceriri gi pierderi" shledáme s Ba-loghem opět. Rozumí se, že také Stodola ve své „Statistice Slovenska", která uveřejněna byla loňského roku v „Slovenských Pohľa-dech" a v těchto dnech vyšla ve vydání knižním, cituje Balogha a jeho konkluse, navazuje na Národopisnou mapu Níederlovu. I on staví proti sobě skutečný vzrůst uherských národů, který podle něho dělal od r, 1850 do 1900 u Maďarů 81%, kdežto u ostatních národností jen 25'8%, a změny většin v osadách, jak je sestavil Balogh. Nicméně o správností jeho cifer přece jen nepochybuje, poznamenávaje pouze: „Práca a v nej konklúzia Baloghova má tú veľkú chybu, že z nej ne-vysvitá, koľko obyvateľov počítajú obce, ktoré svoju maďarskú väčšinu změnily na menšinu rumunskú, nemeckú atd. Predsa zaváži jedine mesto Budapešť, zmenivšie svoju r. 1850 nemeckú väčšinu na väčšinu maďarskú, za stá a stá iných obcí." K tomu ještě připomíná Stodola postup maďarských menšin v krajích národnostních, zvláště v městech, jednak usazováním úřednictva, jednak odnárodňovaním.

Konečně v právě vydaném 12. sešitě českého překladu „Národnostní otázky v Uhrách" od Scota Víatora na str. 381. Baloghovy konkluse se přijímají bez nejmenší námitky. Scotus Viator bere ztrátu 195 (správně 196) obcí maďarských, porumunštění 362 osad a celkový