zisk Rumunů 298 (správně 297) obcí za věc bezpečnou, mluví pak na základě toho o naprostém nezdaru všeho madarisačního úsilí; podle něho ubývá vlastního obyvatelstva maďarského a řady jeho ztenčuji se vystěhovalectvím. Dílo Scota Viatora jest populární, proto theorie Baloghova může se státí snadno obecným dogmatem, tak jako jest u nás všeobecně rozšířen názor o racové slabosti Maďarů, jejich nepatrné plodnosti atd., kterou na př. Kálal vysvětluje si to šílené úsilí maďarisační. Tato okolnost přiměla mě к napsání těchto řádků.

Jakmile jen trochu jsem se počal zabývati národnostní statistikou uherskou, viděl jsem hned, že Baloghova kniha nemá té ceny, která se jí připisuje, a zvláště že výsledky, к nimž dospěl, jsou zcela falešné. Nepřijímám jich ani se skepsí jako ostatní a netáži se, jak je možný ten kontrast mezi celkovým vývojem země a vývojem jazykových hranic, nýbrž tvrdím, že celá jeho stavba jest založena na lži. Nejde ani tak o to, že nelze jen tak beze všeho porovnávati národnostní poměry osad v letech padesátých a pak v roce 1890. Bylo sice podniknuto v oné době zevrubné šetření o národnostních poměrech v Rakousku, ale jeho výsledky nemohou býti tak přesné, jako když se provádí sčítání lidu podle jazyka ať mateřského, ať obcovacího. Vždyť i v samotné statistice z r. 1880 jest řada chyb: některé obce slovenské jsou zapsány za maďarské a obráceně některé maďarské nacházíme mezi slovenskými atd., což je snadno vysvětlítelno, ba ještě 4 r. 1890 přihodila se některá nedopatření. Tyto chyby musí se arci odstranit a tím více jest třeba kritiky pro léta padesátá. Ta však schází u Balogha úplně, většiny v obcích přijímá zcela tak, jak mu je poskytují prameny. To je však nejmenší jeho vada.

Nejsmutnější při všem tom jest, že Balogh dopustil se prostě nepoctivosti, aby dospěl к oněm svým výsledkům, aby mohl zkonstru-ovati ztrátu 196 maďarských osad a zvolatí pak: „A pak si ještě někteří z nich stěžují, že jsou v Uhrách utlačováni! Ztráty živlu maďarského jsou toho nejkřiklavějším vyvrácením." Založen-li jest celý maďarský veřejný život na lži, mohla by aspoň maďarská věda bu-dovati na pravdě!

Domnělé ztráty Maďarů způsobeny jsou prý jejich ústupem před Rumuny v Sedmihradsku. Během necelého půlstoletí porumunštilo se tu prý 300 maďarských vesnic! To by byla změna v národnostním rázu země tak veliká, že bychom v době moderní nenašli jí asi rovné, a dojísta o tomto neobyčejném postupu rumunském bychom něco věděli; vždyť tak silná assimilace by musela obrátiti к sobě pozornost. A zatím dosud nikdo o ní neslyšel. Jak mohl Balogh k tak smělému a nápadnému tvrzení dojiti? Jednoduchým způsobem, ale také tak průhledným, že jeho nepoctivost vyjde hned na jevo, podrobíme-lí jeho výpočty revisi.

Prameny let padesátých charakterisují ráz osady jedním slovem, tedy osady smíšené podle většiny, která přibližným způsobem byla zjištěna. Obec jest tedy v nich maďarská, německá, slovenská atd,, i když ve skutečnosti jest smíšená, tedy maďarsko-německá, maďar-sko-slovenská atd. V Sedmihradsku však národnostní ráz obcí není charakterísován většinou, nýbrž smíšené obce označeny jsou jako