takové. Tedy mluví se tu o obcích maďarských, rumunských, německých, ale vedle toho o osadách maďarsko-rumunských, sasko-(německo) - rumunských, maďarsko - sasko - rumunských atd. Balogh charakterisuje pro r. 1890 národnostní ráz obce většinou a zná tedy obce maďarské, rumunské, německé („fajnépeinek tobbsége magyar, román, német), ale neuvádí většinu všude pro dobu před 50 lety. Tu v rubrice nadepsané „a fajnépesség félszáz év elott volt" má obce „magyar-román", „szász-magyar", „magyar-német-ormény-román" atd. Když nyní srovnáme a sečteme změny v obou sloupcích, dospějeme pro Rumuny a Maďary к těmto výsledkům:

R, 1890 měly obce většinu rumunskou a před 50 lety byly:

Neuvádím tu smíšené obce, kde maďarský živel se neuvádí, tedy sasko-(německo)-rumunské a srbsko-rumunské.

Naproti tomu obce, v nichž před 50 lety se uvádí živel rumunský, jsou v roce 1890 většinou maďarské, a to:

Baloghův podvod jest zřejmý. Kolem r. 1850 bylo v Sedmihradsku 674 obcí, v nichž žili Maďaři a Rumuni, i ta maličkost jest charakteristická, že z nich jmenuje 668 maďarsko-rumunskými a jenom 6 rumunsko-madarskými, Z nich r, 1890 má 281 většinu rumunskou, 393 maďarskou; nepochybno jest arci, že největší část z nich smíšenými zůstala, Balogh nyní к rumunskému dobru připisuje všecky obce, kde před 50 lety maďarský živel byl zastoupen. Takto mu Rumuni získali na Maďarech 300 obcí, a napočetl-li o 2 méně, jest to zaviněno jenom bezpříkladnou jeho nepřesností. Naproti tomu pomaďarštilo se mu jenom 21 obcí rumunských. Jak vidíme, bylo z obcí, jež r. 1890 jsou většinou maďarské, před 50 lety 20 čistě rumunských, takže na smíšené nám zbude jedna! Opravdu dojemné: Rumunům se připíše zisk 298 obcí ze 300 smíšených a Maďarům ze 407 — 1! Takto se arci pak konstruují snadno ztráty maďarského živlu a na základě toho se volá, že nikdo není utlačován, jenom že nad takovými manipulacemi spláče věda i pravda. Ani v Sedmihradsku neustoupili Maďaři před Rumuny,