Srbové a Rumuni, řecko-katoličtí Rusíni a Rumuni, na druhé katoličtí Slováci, Maďaři, Němci a Chrvaté, V tom případě odpadá velmi důležitá složka pro uchování národního vědomí, totiž konfessijní odlišnost. Tu pak z přehledu shora podaného můžeme jen tolik vyčisti, že asi Rumuni jsou silnější Srbů, kteří jim uhýbají. V Banátě 4 obce zaměnily v posledních 20 letech minulého století většinu srbskou za rumunskou, pro obrácený postup není příkladu.

Poněvadž změny národních většin podávají nám opravdu jen velmi hrubý obraz skutečného národního vývoje, který v nich může se jeviti zkresleným, po případě ani v nich nemusí dojiti výrazu, podám malou ukázku detailního zpracování na poli velmi omezeném, na styčných místech Slováků s Rumuny ve stolici biharské, jež by bylo zároveň ověřením toho, co jsme svrchu tvrdili.

Do stolice biharské přistěhovali se na území rumunské Slováci a nacházíme v ní v r. 1900 3 obce čistě slovenské, 4 smíšené se slovenskou většinou, 4 se slovenskými menšinami většími 20% a 7 se slovenskými minoritami od 5 do 20%, celkem tedy 18 osad se slovenským živlem, pozoruhodnějším způsobem zastoupeným. R. 1880 bylo takových obcí jen 11. Autochthonní živel je rumunský vyznání pravoslavného a z menší částí také řecko-katolíckého; vedle Slováků pronikají sem i Maďaři ze svých souvislých sídel, která leží nedaleko. Slováci jsou vyznání římsko-katolíckého, Maďaří rovněž a mimo to evang.-reformovaného.

Sestavím tu přehled percentuelního zastoupení všech 3 národů a konfesí v těchto 18 obcích v rpce 1880 a 1900 a připojím vzrůst obyvatelstva, aby byl patrný vývoj obcí, jenž není bez vlivu na utváření poměrů národnostních. Při tom spojím pravoslavné a řeckokatolíky dohromady a užiji názvů pouze maďarských pro obce podle pramenů.