Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 142

Zprávy o museích a společnostech národopisných.

Při zemědělském oddělení Národopisného Musea v Praze (na dvoře čp. 97, v zahradě Kinských) postavena byla dle návrhu arch. V, Roštlapila venkovská kolna, ve které bude vystaveno různé, objemné nářadí hospodářské, odkázané dosud pro nedostatek místa do skladiště. Ke kolně pojiti se bude model roubené studny a dvou zahrádek (severočeské a horácké), předvádějících charakteristickou květenu drobných záhonků zpod oken českých chalup. Vedle nich včelín bude uka-zovati různé typy našich úlů: slovenské slamáky, valašský úl-čtverák, český úl proutěný, stojící špalky i úl-klát, ležák. Zahrádky í včelín budou oploceny modely typických u ná; plotů (laťkového, šejtkového i plotu z pleství, později snad i plotu proutěného, pleteného na způsob košatin, a modelu plotu kládového nebo z krajin zhotovenchoj Plot z pleství a šejtkový postavil hajný z obce Oslova na Písecku, která darovala potřebný materiál. — Národop. Museum účastnilo se zapůjčením některých starých tisků výstavy českého obrození, kterou pořádalo Historické Museum v Plzni. — Slovenskému spolku Tranoscius zapůjčilo Museum některá klišé vyobrazení z Cerova.    z.

@------------------------

Musejní k o' mise Zemského Sdružení Dorostu Českého Venkova vydala v drobném letáku (V Praze 1912, str. 24) svůj organísační řád a rozvrh sběratelské práce. Správu celé akce, která čelí к vybudování velkého Zemědělského Musea Českého, má vésti užší musejní komise, která by se skládala z odborníků, jmenovaných výborem zemského sdružení dorostu, a širší komise musejní, kde by zasedali zástupci interesovaných korporací (mimo jiné také Národopisného Musea Českoslovanského v Praze), referenti okresních musejních komisí a odborníci jmenovaní výborem Dorostu. Referenti zemské i okresních musejních komisí mají býti vybíráni vždy ze řad odborníků. Vlastní práce sběratelská klade se za úkol okresním sdružením dorostu, která jsou téměř ve všech českých samosprávných okresích. Sdružení okresní mají za tím účelem sřídití svoje musejní komise, které by založily okresní sběrny, z nich časem mají se vyvinouti okresní musea, podávající obraz o životě venkova svého kraje. Ovšem unikáty, věci nezbytné pro vylíčení celkového vývoje, mají dle určení užší musejní komise přejiti vždy do ústředního zemědělského musea v Praze. Brožurka načrtává i program budoucího velkého zemědělského musea, které má býti jednak retrospektivní, jednak moderní a tu pak má vůči zemědělství plniti i úkoly zvelebovací (na př. akci pokusnickou a pod.). Část programu retrospektivního ovšem již splňuje Národopisné Museum Českoslovanské a zejména jeho oddělení zemědělské retrospektivy. Ale retrospektiva Národopisného Musea přirozeně •— právě pro jeho lidopisný ráz — sáhá jen as do polovice století devatenáctého, do doby, která vymoženostmi moderní techniky počala usnadňovati práci a život zemědělců, ale spolu stírala i jeho národní svéráz a přibližovala jej mezinárodní, světové uniformovanosti. Zemské sdružení Dorostu, jak svědčí jeho publikace (jež na str. 6. na př. prohlašuje: „že akcs musejní komise nekříží se s úkoly žádného jiného musea, naopak že navazujíc na zemědělské museum při Národopisném Museu Českoslovanském toto svou činností podporuje a činí předmětem své akce,") počítá s tím, co dosud bylo vykonáno. Národopisné Museum, které celým rázem naší národní minulosti bylo vedeno k tomu, že stalo se vlastně museem českého venkova, je a zůstane jistě základem, s nímž se bude musit počítatí při organisací velkého musea zemědělského, ač-li se nebudou mět zbytečně tříštit síly. — Musejní komise dorostu podala — mimo uvedené sdělení tiskem — prvou názornou zprávu o své mladé činnosti na letošní jarní výstavě hospodářské. Na ploše as 50 m2 podala ukázky prvých výsledků své sběratelské činnosti. Mimo četné listiny, jež tvořily i soustavné kolekce, podávajíce jaksi historii určitého statku nebo dvora (na př. čp. 29/39 ve Chvojenci, nebo dvora Bohostice na Berounsku) obsahovala exposice na 300 kusů hospodářského neřadí, výšivek, součástí krojových, předmětů drobného lidového průmyslu a pod. Při tom že intensivnější práce sběratelská trvala poměrně krátko (as 4 neděle) je výsledek, na němž oarticipovalo as 100 vystavovatelů, dobrý. To tím více, když exposice se neúčastnila leckterá Sdružení, která mají sice iiž svou sběrnu i sbírky v ní (na oř. tam, kde připravují své výstavky krajinské). V celku dosud se ustavilo na 80 musejních okresních komisí (t. j. u více než polovičky okresních Sdružení, kterých je 132).    z.

@------------------------

Městské museum v Benešově podalo svou II. výr. zprávu české veřejnosti. V ní stěžuje si právem do nedostatečných místností a malých příjmů. Místnost —


Předchozí   Následující