téci řeka Jordánská, až sv. Jan Pána Ježíše pokřtil; přestaň vřede, jako přestalo růsti kameni od té chvíle, jak Pán Ježíš na nebe vstoupil; vyžehnávám tebe vřede devaterý a odsílám tě na hory pusté, a do skály tvrdé, tam tvá hostina býti má, abys tomuto křesťanu pokoj dal, a jeho více nelomcoval, netrudil a nehubil. К tomu mně dopomáhej Bůh otec, Bůh syn i Bůh duch svatý."

@--------------------

Ze statistiky pohybu obyvatelstva v Chrvatsku a Slavonii. Často poukazuje se na velký počet vystěhovalců v Chrvatsku a upozorňují se povolaní činitelé, aby se postarali o prostředky, kterými by se tato národní choroba odstranila. Počet vystěhovalců značně rok co rok stoupal: r. 1909 vystěhovalo se z Chrvatska 13.441 osob, r. 1910 16.104, ale roku 1911 počet jich značně klesl, nebof podle úředních údajů vystěhovalo se minulého roku jen 8218 osob. V dřívějších letech stěhovali se nejvíce do Ameriky r. 1909: 11.384, r. 1910 13.925, roku však minulého vystěhovalo se do Ameriky jen 5813. Podle národnosti byl počet vystěhovalců tento: Chrvatů (r. 1909, 1910, 1911): 11.702, 13.709 a 6163, Maďarů: 350, 493, 551, Němců 974, 1228, 1046. Stěhování děje se nejvíce v měsíci březnu a dubnu (r. 1911: 1042, 909), nejméně v lednu a únoru (459, 505). Počet r. 1911 klesl ve všech župách, ale největší počet toho roku vykazovala župa mo-drušsko-rěcká: 1713, kdežto r. 1909 a 1910 župa záhřebská: 3085, 3473, která r. 1911 vykazovala počet 1286; nejmenší počet vystěhovalců objevuje se v župách varaždinské a bjelovarské, z nichž v prvé dosáhl počet r. 1911 čísla 510, v druhé pak 434. V župě srěmské převyšuje počet vystěhovalých Němců počet chrvatských vystěhovalců: N. 425, Ch. 372. Počet Madarů nepřesahuje nikde počet Chrvatů, ale nejvíce se jich vystěhovalo z župy požežské, kde iest tento počet vystěhovalých: Ch.: бб4, M. 287, N. 138. Přihlédneme-li к vystěhovalcům, madarským a německým ze zemí chrvatských, vidíme, že počet jejich se celkem zvětšuje; v letech 1909—1911 vystěhovalo se Madarů: 350, 493, 551 a Němců 974, 1228, 1046. Z uvedeného vidíme, že vše, co se tu děje, jest ku prospěchu slovanského obyvatelstva. Mimo to však jest potřeba i poukázati na tu okolnost, že do r. 1911 stěhovalo se hlavně obyvatelstvo venkovské, které opouštějíc svou domovinu, prodávalo svůj, byť i skrovný majetek, cizincům, kdežto r. 1911 pozorujeme, že vystěhovalci patří většinou к obyvatelstvu městskému bez majetků. Druhým potěšitelným faktem v této statistice jest zdvojnásobnění počtu navrátivších se vystěhovalců. R. 1909 navrátili se celkem 2072 vystěhovalci, z nichž bylo 1878 Chrvatů, r. 1910 celkem 3319, z čehož 2978 Chrvatů a r. 1911 celkem 4493, a z toho Chrvatů 4123. Většinou vracejí sé z Ameriky. Nejvíce se jich vrátilo do župy záhřebské r. 1911 1688, a nejméně do varaždinské 20Ó. Počet navrátivších se převyšuje počet nově vystěhovalých v župě bjelovarské: 434 oproti 537. Tyto oba potěšitelné fakty nemohou nás úplně uspoko-jiti, když na jiné straně vidíme ztrátu. Zejména zaráží nás vzrůst Maďaru v městech. V Záhřebe ořibylo jich 243. ve Varaždině 107, v Brodě nad Sávou 253, v Oseku 689, kdež i nacházíme větší počet přibylých Němců (230). Celkem přibylo v Chrvatsku r. 1911 nových Srbochrvatů: 1042, Maďarů 1696 (těchto jest podle sčítání r. 1900 bezmála 90.000), Němců 600. Ač počet cizích národností přesahuje počet přistěhovalých Chrvatů a Srbů, přece jest potěšitelné, že nocet cizinců klesl n ChrviK- р. Srbů stoupl, nebof r. 1910 byl počet tento: Ch. 922, M. 2424 a Němců 750.

(Podle článku uveřejněného v záhřebském Obzoru dne 7. dubna 19121.

@----------------------