laneích 31) možno poznati, jak dalece byla pověst o bílé paní skutečnou, živou tradicí lidovou a j ak se asi vypravovala, než ji Balbin svými dohady porušil.

Lidové znění předbalbínské pokusil se podati A. Sedláček ve „Sbírce pověstí historických lidu českého v Čechách, na Moravě i ve Slezsku", Praha 1896, jak vysvítá z jeho poznámky na s. 156. Ale jeho úprava pověsti (č. 82 s. 166 „Bílá paní hradecká a telecká" a č. 83 s. 169 „Bílá paní krumlovská") neshoduje se vždy s pravděpodobným zněním před Balbínem. Hned výklad jména bílé paní neuspokojuje. Sedláček nezmiňuje se, že šat bílý byl šat vdovský, a jeho bílá paní také není vdovou. Naproti tomu čte se v Miscellaneích 1. c. pag. 190, kde líčí Balbin své pátrání po založení sladké kaše pomocí Samuele Karolida, že pán t. j. hrabě Vilém Slavata, správce statků jindřichohradeckých, ztrativ naději, že by se našla zakládací listina sladké kaše, kázal, aby povoláni byli starci, kteří ostatní předčili věkem a mezi kterými byli devadesátiletí a století; byly jim kladeny rozmanité otázky, co kdy slyšeli o vzniku těch hodů od svých předků. „Ne longum faciam", praví Balbin, „omneš prope in eandem sententiam respondére, quod a senibus et patribus accepissent: fuisse olím matronam íllustrissimae stirpis, cui pupillorum dominorum de Novadomo tutela commissa fuerit, eam quod vidua foret et viduali habitu incederet, Albam Dominám appellatam, eandem affírmasse maiores, quae aliquando in arce compareat..." Z dalšího vypravování starců je patrno, že lid si vypravoval kromě oněch dvou rysů, že bílá paní byla vdovou a pěstounkou sirotků jindřichohradeckých, i jinak o založení sladké kaše. Bílá paní říkala prý: „Laborate pro dominis vestris, fideles subditi, laborate! Ubi arcem perfectam habuerimus, ego vobis et omnibus vestris dulcem pultem apponam." Živou tradicí, jak vyplývá z vypravování starců, byla i ta okolnost, že sladká kaše se původně rozdílela na podzim, kdy prý stavba byla dokončena, a že teprve později přeložena byla na den památky večeře Kristovy; o změně té pravili starci, že netrvá ani sto let. Těchto rysů Sedláček opět neuvádí, ačkoli jsou pro znění předbalbínské významný. — Úprava jeho pokračuje zjevováním bílé paní na zámku v J. Hradci před každou důležitou událostí celkem podle záznamu Balbínova, který dokládá, že slyšel tak vypravovati od hradní čeledí, tedy od lidu, a možno tudíž brati tuto část pověstí jako tradicí lidovou; ostatně vyplývá i z výpovědí starců, že lid v podzámčí si vypravoval o zjevování bílé paní na zámku v J. Hradci. Již první zpráva od Richtera mluví o předzvěstném zjevení bílé paní, kterým oznamována smrt manželek členů rodu; Richter rodu ovšem nejmenuje, nazývaje jej jen „illustris", avšak mínění jsou tím pravděpodobně Rožmberkové. Také Chanovský zná pověst o bílé paní, oznamující smrt člena rodu netoliko pánů z Hradce, nýbrž i z Rožmberka. — Episoda o zjevení bílé paní P. M. Pistorovi při smrti Jáchyma Oldřicha z Hradce r. 1604, kterou přejímá Balbin z annálů jesuitské koleje a kterou uvádí jako jeden z důvodů, že bílá paní jest dobrý duch, jest čistě literární, a není ani dokladů, že pronikla v lid. Stejně není dokladů, že bylo li-