Lumír 1851 I. 1. s. 328. — Stejně vypravuje sę nyní o bílé paní pern-štýnské, že oznamuje radostné i nešťastné událostí, sr. Bufková-Wan-klová z Ječm. říše s. 60.

Před každou důležitou událostí zjevuje se pramáti rodu Lippe, sr. Kuhn, Sagen aus Westfalen I. 229; podobné jsou pověsti slezské, Kühnau č. 87 s. 72, č, 111 s. 95. Také bílá paní berlínska pozbyla časem své hrozivosti; vypravovalo se, že se objevuje také při veselých událostech, aneb že vůbec její zjevení ničeho neznamená.

V několika pověstech jeví se bílá paní jako duchtrestající. Již o bílé paní hradecké si vypravovali, že trestá klení, zlořečení, bezbožné řečí a vším, co jí do ruky přijde, po bezbožných hází. Stejně vypravuje se o bílé paní pernštýnské, sr. Bufková-Wanklová Z Ječm. říše s. 69. — Zvláštní způsob trestu bílé paní jest jakési ztrnutí, které postihuje provinilce, nebo náhlá smrt. Takovou pověst zaznamenal Balbin v Miscell. I, 3. XVI. § 1. s. 191: jedna ze služek, které se na Novém Zámku posmívaly obrazu bílé paní, byla na útěku uchvácena neviditelnou silou. — Podobnou pověst i o panně pernštýnské zaznamenal Balbin na uv. m. s. 192: napilého sluhu, který ji chtěl polí-biti, tak objala, že vypustil ducha. V mírnější formě uvádí povídku Bufková s. 69: zbrojnoš jest ochromen, opět se uzdraví. — Jinou povídku toho druhu uvádí Hraše, Babiččino vypravování 1880 s. 149: bílá paní v Č, Krumlově — prý Bertha z Rožmberka — potrestá smrtí dva ze zámeckých písařů, kteří jí vstoupí v cestu a chtí dáti hubičku, políbíti ruku, učiníti poklonu, třetího propustí, aby byl živým svědkem. — Bílá paní trestá bezbožnou marnivost, sr. Bufková s. 68: komorná se fintí, ač má jiti do kostela; bílá paní objeví se za ní v zrcadle, půda se otevře pod nohama marnivé a pohltí ji.

Leckteré shodné rysy vyznačují již uvedené pověsti o trestající bílé paní v přírodě, sr. shora s, 160 n. Pověst ze zámku Ralsko v sbírce Th. Huttera Nordböhmische Sagen 1883 s, 88 vypravuje rovněž o trestu bílé pani; mrazivým pohledem stíhá rytíře, který ji oslovil, a když junker čepelem meče chce zdvihnouti její závoj, dotkne se ho rukou, a on klesne k zemi, po šesti dnech pak se zabije na honě.

V předcházejících pověstech jest bílá paní většinou pramáti rodu, jež starostlivostí o svůj rod puzena, bloudí po staletích na jeho zámcích. Některé pověstí vypravují o bílé paní, která musí obchá-zeti z trestu, O panně pernštýnské vypravuje jiná pověst, že to byla jedna z dcer pana Žíbřida, který se statečně bránil na Pernštýně proti Polákům; konečně uzavřel s nimi smír, ale jeho dcera se tomu opřela. Byla od otce mečem proklána a pak se zjevovala jako ochranný duch hradu, sr. Gebhart, Öster. Sagenb. s. 290, Bufková-Wanklová s. 69. — O ,,medové kaší" v Strakonicích vykladá pověst, že byla založena proto, aby se zabránilo strašení bílé paní na hradě; bílá paní byla pyšná žena, která si dala udělati z hostiového těsta pantoflíčky, při pozdvihování v kostele neklekla a proto se propadla.32) Za trest obchází bílá paní na Fürstenwalde u Vrbna podle pověsti uvedené Slámou v Slezských pověstech č, LXXV. s. 104 (= Sláma, Vlastenecké putování s. 523 n.) Jest to duch Helenky, dcery Hanuše