str. 179
z Vrbna, popraveného 1621, Vpustila tajně Švédy do hradu, obsazeného císařskými; Švédové brzy na to poraženi a při výbuchu v pra-chárně Helenka zahynula, — Pověst ze Sušická ví o třech bílých pannách, které obcházejí proto, že si daly na zámku posypati chodbu drobty, sr, Grohmann Sagen a. B, s, 90, — Podle jiné pověsti z téže krajiny mete bílá paní s černým závojem na zámku v Sušici; je to lakotná pramatka rodu, která hodila koštětem po žebráku, a musí tak dlouho mésti, až rod její vymře, sr. tamže s, 72,
Podobný motiv je v německé pověsti o bílé paní na Harfenštejně; jest to duch selské dívky, která se propadne, ježto vyštve žebráka, sr. Grohmann s. 47. O strašení bílé paní, bývalé zlé majitelky zámku, vypravují něm. pověsti: Urban, Sagen, Märchen usw. č. 15. s. 26; Kühnau č. 147 s. 134, č. 645 s. 610 atd.
K mramorové soše bílé paní pojí se pověst uvedená Grohman-nem s. 68 (= Kühnau č, 114 s, 97), Podle této pověsti byla prý bílá paní hradecká zabita svým manželem Rožmberkem a pak se zjevovala. Jednou objevila se také černá paní a uchvátila prvorozence; s ní střetla se bílá paní a hrůzou zkameněla. Jen o půlnoci procítá.33)
8. Bílá paní na místech neblahých událostí.
Vystupoval-li již v předcházejících pověstech ve zjevu bílé paní více méně silně rys duše bloudící bez klidu, najde se tento charakter výhradně v oněch pověstech, jež vypravují o zjevování bílé paní na místech vražd, sebevražd, neštěstí. Představa o bílé paní jest tu pouhým vyjádřením lidového náboženského názoru o posmrtném životě a o trestu, který stíhá hříšnou duši tím, že nenalézá pokoje. Pověsti jmenují bílou ženu, ženskou.
Jak mnoho přispívají ku vzniku podobných povídek špiritistické záliby v řadách lidu, zřetelně ukazuje pověst ve sbírce Krolmusově I. s. 559. Jedna žena chtěla se oběsiti; jeií přítel ji prosil, aby mu přišla pověděti, jak to na onom světě vypadá. U velikého dubu, na němž se oběsila, tpatřil její přítel bílou ženu; kynula mu a šeptala, že žádný smrtelník nesmí zvěděti, jak to na onom světě vypadá. — Ant. Blažka „Pověsti a památky z Chrudimská uvádějí na s. 132, povídku, podle které zjevovala se lidem bílá žena s děckem na zahradě, kde kdysi zabila nějaká žena své dítě a zakopala, — V domě Čížka z Jenštejna v Berouně chodí na poslední den v roce bílá paní, která v ruce drží klíče a pláče. Jest to duch popravené služky, jež z neopatrnosti zavřela na poslední den v roce děti své paní ve sklepě,.a ty se tam utopily, jak jim prorokovala cikánka. Sr. Amort, Bách. a pov. m. Ber. a ok. s. 10,
Pověsti chrudimské podobá se saská u Meiche č. 109 s. 86: bílá paní zjevuje se na zahradě, je to duch paní, která dala zabiti děti i s ošetřovatelkou; tamže č. 90 s, 76 bílá paní jest zakletá jeptiška, která utopila své dítě a musí se až do soudného dne umývati o půlnoci v rybníce; tamže č. 124 s. 99: bílá paní jest duch šestinedělky. Podle lužické pověsti mizí bílá paní s děckem u fary; ]e to ducft
33) Pověst o bílé paní dala asi motiv sochaři a jeho výtvor uveden znovu v pověst. O soše bílé paní, která pozorovateli téměř hrůzu nahání, zmiňuje se jiz Balbin; socha zmizela prý za požáru r. 1773.
|